Psí víno

  

V případě zájmu publikovat v našem časopise
pošlete kterémukoliv z redaktorů
( maily v kolonkách Redakce či Předplatné )
nejlépe 15-20 textů + stručné bio,
 vše v jednom textovém souboru.

Zavřít

poezie
Daniel Bohuslav
Siegbert Křídlo
Aleš Misař
Jan Bárta
Jana Martiníková
Ivo Harák
Lenka Krivosudská
Erika Pálová
Dominik Želinský

próza
Milan Dedera
Radovan Voříšek
Viki Shock
Hynek Trojánek
Dagmar Pokorná

překlady
ANDRZEJ BURZA
(Pol., přel. P. Motýl)
JULIA C. OELMAYER 
(Něm., přel. O. Buddeus)
TEREZA KACZOROWSKA 
(Pol., přel. L. Martinek)
JOSÉ LUÍS PEIXOTO 
(Port., přel. J. Chvastovská)
HENNING AHRENS 
(Něm., přel. N. Mizerová)
AUDUN MORTENSEN 
(Nor., přel. O. Buddeus)

rozhovor
Nechci být urážen
sentimentalitou a patosem.
Rozhovor s Milanem Jarešem
pořídil Petr Štengl. 

studie
Petr Komenda

recenze
Jana Sieberová:
Mókša po středoevropsku? 
(Milan Libiger:
Na jedno u Šivů)
Andělé našeho města 
(Jan Kunze: Dekadent dezert)
Petr Štengl: Picání všechny
smutky zahání aneb Ledňáček
je ptáček, kterej nezpívá
(Jaroslav Balvín: 
Mácha: Deníky)
Poezii si rozvracet nenecháme
(Stolní společnost
Nalomení hoši uvádí:
Ultra –bloody hardcore Jesus)
Milan Hrabal: Naděje,
že veršem lze přemoci i smrt
(Vladimír Křivánek: 
Pijáci melancholie)
Tomáš Kaválek: 
Po zaprášených stopách ortelů 
(Oldřich Mikulášek:
Ztracený v poezii)
Ivo Harák: 
Debut možná více slibující
než dávající
(Alice Prajzentová:
Kotrmelína)

ilustrace
Jiří Franta

příloha

Jan Zbořil

Zavřít

EDITORIAL

Dvaapadesáté číslo Psího vína absorbovalo současnou poezii z nejrůznějších zdrojů. Máchovské výročí, přesněji řečeno Máchův Máj, dekóduje Daniel Bohuslav a chytře ho tlumočí do newspeaku facebookové společnosti, na níž jsme účastni přímo nebo zprostředkovaně nakonec všichni.

Poezii v českých básnických textech nabídnou Siegbert Křídlo, Aleš Misař, Jan Bárta, Jana Martínková. Ivo Harák publikuje v PV texty v podobě přechodného žánru, jejž bychom mohli orazítkovat tradičním „básně v próze“. Ovšem žánrové zařazení je nepodstatné ve srovnání s hravou absurditou, z níž poetičnost doslova „vysvítá“. Současnou mladou slovenskou poezii reprezentují Lenka Krivosudská, Erika Pálová a Dominik Želinský.

Jako přesný kontrast k zdánlivě žlučovitému rozhovoru s Michalem Jarešem (který si vedle tzv. „poetiky devadesátých let“ bere na paškál leccos dalšího v současném české poetickém rybníčku) se ukazuje zasvěcená studie Petra Komendy „Poetika odstupu v současné české poezii (I. část)“. Nuancovaná fenomenologická perspektiva oné poetiky devadesátých nabádá k pozornému čtení toho, co Jareš srozumitelně a důvodně zpochybňuje. Dva odlišné pohledy na totéž tak prozrazují o bývalé dominantě české poezie víc, než by dokázal jediný.

Silněji než jindy je v tomto čísle zastoupena také próza. Kam se posouvá poetika „české hospody“ se čtenář může zeptat, když srovná texty Vikiho Shocka a Milana Dedery. Velejemnou hravost umění vyprávět přináší texty a experimenty Hynka Trojánka. Prozaickou sekci završují texty oceňované mladé autorky Dagmar Pokorné. K cestopisnému žánru se pak řadí zápisky z Afghánistánu Radovana Voříška.

Nebývale výrazná je také sekce překladová. Zde najdete ukázky poezie z Německa (H. Ahrens, J. C. Oelmayerová) Polska (A. Bursa, T. Kaczorowska), Norska (A. Mortensen) a Portugalska (J. L. Peixota).

Závěrem: poezie obrazem (a to třeskutá): Jiří Franta. Jakým superlativem Frantovy kresby opatřit nechť rozhodne čtenář sám.

Zavřít

     KONCEPCE
     (1 x ANO) + (21 x NE) = x
     Vodotěsné a nadčasové hodnoty jsou předmětem víry, věcí poezie je propustná a sdílená současnost. Poezie není destilát osobního metafyzického prožitku či zjištění, ale katalyzátor rozhovoru, který vyrušuje při hodině matematiky, dějepisu, českého jazyka a literatury, tělocviku atd. Tato koncepce nikoho předem neodmítá. Jen vyslovuje teze blízké redaktorům Psího vína a formuluje jejich představu o náplni časopisu pro současnou poezii. Jsou nám blízké texty, které nutí hledat, texty, jež kladou otázky, co je poezie, jak, proč a s kým. Texty, které nejsou ověřené. Texty, které nejsou úzkostně kultivované a jejich nezřízená kultivovanost se naopak nebojí nastavit hranu. Texty autorů, kteří nepíší esteticky lhostejně. Kteří žijí a nepíší pro samo básnictví a jeho pochybný status z dob romantického génia, symbolistického proroka a modernistického autisty. Texty, které nechtějí pouze žvatlat a nebojí se zřetelně vyslovovat. Které pokoušejí nečekaná nahlédnutí skutečnosti. Které se brání její automatizaci i automatizaci způsobů, jak ji zachytit. Jsou nám blízké texty, které nemanifestují zaručenou kvalitu, nemají strach ohýbat literární tradici, reflektují aktuální stav jazyka i komunikace a jejich autoři kriticky uvažují o možnostech živé poezie v proměnlivém kontextu. Texty, které se nevyhýbají akutním tématům a nenechají se svázat dogmatem nadčasovosti umění. Které upřednostňují poetickou komunikaci před soukromými uměleckými afekty svého autora. Texty autorů, kteří si nevztahují kritiku na vlastní osobu a přesto přistupují k textu s plnou odpovědností. Jsou nám blízcí autoři, kteří se neuspokojí dekorací skutečnosti, čtenáře, ani sebe sama. Jakýkoli daný stav nutí k zvýšené pozornosti.

Jan Zbořil
Daniel Bohuslav
Siegbert Křídlo
Jana Martiníková
Ivo Harák
Michal Jareš
Petr Komenda
Radovan Voříšek
Erika Pálová
Dominik Želinský
Hynek Trojánek
Andrzej Bursa
Audun Mortensen
Henning Ahrens

Zavřít

SBÍRKA – PŘÍLOHA PSÍHO VÍNA 52
JAN ZBOŘIL
Skříň


Debutová sbírka Jan Zbořila se nese zdánlivě ve velmi klidném rytmu. Kamuflující ticho jeho básnických příběhů má mnohdy velmi třeskuté podloží. Navzdory oné mírnosti se Zbořilovy texty rozbíhají od poloh vyprávěcích, přes lyrické až po surreálné úlety. Neprsí se záhadnou básnickostí, nýbrž bez velkého vzruchu, bez patosu a srozumitelně ukazuje drobná tajemství, aniž by je sebemíň znásilňoval chtěním „být poetický“ a to po vzoru kohokoliv.

Mandarinky
 
Zezadu přichází k rampě zavřené prodejny
dříve se na mandarinky stály fronty
teď se jich tu válí několik beden
 
Prohrabuje rukama kvasící oranžové smetiště
a vybírá ty dobré
 

Za zády se mu ozve:
„vypadni! Táhni odkuds přišel“
 
Stojí tam ohromný plešatý muž
v army oděvu
-- hlídač plesnivých mandarinek

Zavřít


Zavřít

DANIEL BOHUSLAV

1. Zpěv
 
Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.

To se líbí uživateli Karel Hynek Mácha.

Jarmila sedí za růžového večera pod dubem u jezera.

Jarmila se přidala ke skupině „Nesnáším, když mě svede otec
mého přítele a ten ho za to potom zabije.“

Vilém se zúčastní události „Vilémova poprava.“

Jarmila upravila své Datum utonutí.

Zavřít


Zavřít

SIEGBERT KŘÍDLO

(fuck you die) a zlý pryč
 
Ztratil jsem zvířata, všechna do jednoho
pohlédl do díry
a voni tam ležely
s vykuchanými bříšky
jakoby bez života
.
pohladil jsem je po hlavách
(hlavonožce po hlavonohách)

před zrcadlem ven
oblékl jsem si sukni
tu pěknou, vyšívanou
po babičce

přečetl pár kreslených příběhů rozverně uličnické čtveřice
sebral ze země nůžky
s úmyslem
vystřihnout tuhle scénu

podíval jsem se na oblohu, byla tma
hmm, asi je noc, napadlo mě
asi je noc...

Zavřít


Zavřít

JANA MARTINÍKOVÁ

Tajemství o Pavlovovi
 
ví to jen málokdo ale
psi tenkrát zkoumali Pavlova
vedli si záznamy kolikrát
rozsvítil pitomou žárovku
než si byl jistý
že pes slintá z hladu

bohužel při mytí kotce
došlo ke smazání souborů
a tak psi nevědí přesně
jak dlouhé má člověk vedení
vědí jen že trpělivost
nakonec přinese žrádlo
a tak jsou ochotni čekat
dokud nám nedojde
úplně všechno.


Zavřít


Zavřít

IVO HARÁK

V Benátkách (nad Jizerou) vstupuje
mateřská škola Růženka (do dějin světového
surrealismu)
 
-----------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------
------
-----------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------
------
V Benátkách na svahu růžového domu pod
norkovým bezem
malá Pavlinka se právě pokakala


Zavřít


Zavřít

Z ROZHOVORU PETRA ŠTENGLA S MICHALEM JAREŠEM:

Když o tom poněkud nekritickém přijímání přemýšlím, vidím především chybějící kritiky, kteří by do psaní o literatuře šli bez postranních úmyslů (např. polaskat neklidného a ješitného autora, protože se s ním dobře znají, najít těch x procent dobrého), prostě s vlastním názorem, který by měl být ale vyargumentovaný. Z druhé strany také hrozí dojmologie nebo zapšklost některých recenzentů. Umět to. Nebo se k tomu umění pokusit alespoň přiblížit. Víš, jenže to se nejedná jen o jména zavedená. Pro mě je stejně nesrozumitelné i podporování mladých a „progresivních“ básníků, kteří se nyní objevují a poněkud velkohubě dobývají své místo na slunci, často s pomocí starších, kteří se jich zastávají, hájí je a mluví za ně. […]

Budeš za vyvrhela, když řekneš, že je to špatné? Obloukem se vracím: Nebát se stát za názorem, který je třeba i nepříjemný, ale také mít po ruce argumenty, kterými své výhrady podpoříš. Jinak jsi jen šmok.

Zavřít


Zavřít

PETR KOMENDA
Poetika „odstupu“ v současné české poezii (I. část)

V dominantním proudu současné literární kritiky se postupně vyhranil názor, že vůči rozličným formám sebestylizací v nově vznikající poezii je možné jako hodnotu postavit angažovanost, jíž básník ručí za své psaní. Jelikož však angažovanost ve smyslu politické proklamace, úsilí o radikální proměnu světa či anarchistických gest je mnohdy buď zcela odmítána, nebo vnímána jako donkichotský, a proto předem zmarnělý čin, autoři posléze začali vytvářet rozličné figurace. […]

Zavřít


Zavřít

RADOVAN VOŘÍŠEK
Něco z Afgánistánu

Aby tu mohli zůstat, aby se mohli léčit, musejí na to mít. Péče něco stojí a ti dva na ni nemají. My taky ne. Pokoušíme se nastalou situaci řešit a čas plyne. Absťák je tu znova a žene oba k zoufalství. Nakonec táta sežene na oddělení pro odvykání od jiného pacienta nějaké drogy a oba si je aplikují. Úleva.

Na chvíli.

Další den se podaří najít sponzora, který v hotovosti platí léčebný pobyt na soukromé klinice. Lepší péče, nesrovnatelně lepší prostředí. Jsme dojati.

Sponzor, místní člověk, je štědrý. A bohatý.

Své peníze získal v obchodě s drogami.

Zavřít


Zavřít

ERIKA PÁLOVÁ

Dajte uprimným šancu
 
Som
malá tučná
nosím okuliare
a mám rada McChicken Menu od McDonnalds
 
hľadám
mladého inteligentného vyšportovaného
finančne dobre zabezpečeného
najlepšie s vilou pri mori
s porsche, lamborghini, ferrari
najlepšie takého ktorý vie
že na vonkajšku nezáleží
lebo ide
o vnútro

Zavřít


Zavřít

DOMINIK ŽELINSKÝ

II.	Prechádzal som sa
 
po sídlisku
	pri takej stavbe
čo tam stavajú

bolo sedem a dvaja roboši stáli za plotom napoly
	z ostnatého drátu napoly
		z plechov.

stáli vo výkope
	v tých zadrbaných montérkach
a zhora na nich žiaril reflektor.

Pohlad ako z lágru

JA

Mal som pocit že ich kľudne môžem zastreliť

a nikto si to ani nevšimne.

Zavřít


Zavřít

HYNEK TROJÁNEK

Fragmentální asocializace
 

***

Nesnesitelně lehká možnost se s někým seznámit, a ještě
nesnesitelněji lehčí možnost se na někoho úplně vysrat.
Tak do toho. Je to jenom hra. Kdo uteče, vyhraje.

***

Víc trendy než červeno-černě pruhovanej svetr. Víc
trendy než palestinskej šátek kolem krku. Víc trendy než
kavárna Starbucks na Malostranský a sms jízdenka
dohromady.

Zavřít


Zavřít

ANDRZEJ BURSA (přel. P. Motýl)

BÁSNÍK
 
básník trpí za milióny
od 10 do 13.20
v 11.10 už to nejde udržet 
odchází
rozepne poklopec
zapne poklopec
vrátí se odkašle si 
a znovu
trpí za milióny

Zavřít


Zavřít

AUDUN MORTENSEN (přel. O. Buddeus)

madonna
 
britney spears beyoncé knowles kylie minogue justin
timberlake beyoncé knowles kylie minogue justin
timberlake britney spears 
kylie minogue justin timberlake britney spears beyoncé
knowles justin timberlake britney spears beyoncé
knowles kylie minogue
kanye west britney spears kylie minogue
beyoncé knowles justin timberlake
christina aguilera

Zavřít


Zavřít

HENNING AHRENS (přel. N. Mizerová)

Lesní ptáček
 
Ne, ne, to, co cuká hlavou
Pozoruje mě, jak jdu lesem,
A elektronicky cvrliká,
To není pták, ale kamera.

Vláda nás tak chce chránit před námi samotnými,
Chvályhodný úmysl, která však nebere v potaz,
Že další diktatura čeká jen na to,
Aby zneužila všech zákonů i techniky,

A bohužel, bohužel někdy přijde,
Ať už v jakékoli formě, protože
To jediné, co se nikdy nezmění,
Je lidská zapomnětlivost a krátkozrakost.

Tu druhou ovšem korigují kamery,
Před kterými nás neochrání
Ani hustá mlha v Londýně
Ani venkovská samota.

Poslední dobou podezírám už i kocoura,
Která mě jantarovýma očima
Upřeně sleduje, když kouřím.
Je dost dobře možné, že mi počítá cigarety

A tajně informuje zdravotní pojišťovnu,
Možná mi domů brzy přijde zpráva,
Že mi zvýšili pojistné. Milý kocoure,
Předeš, jako bys spolkl štěnici – 
Jak jsi mě mohl tak podle zradit? 

Zavřít