65 Stehlíková

Olga Stehlíková

Strašnice

Neseš to
poklidnou periferií Strašnic
myslíš na mytí oken, na smrkající kohoutek
ostatním se blyští jako sliz
z vietnamské tržnice škvíření a pach laciného plastu
tam tušíš vzdělance
kdysi – periferijní dělnické ubikace
dnes – rodinné domy, širší centrum
a něco to stojí, to se vo to musíš starat
to musíš udržovat, tohleto

 

ve své sušence
slepené v roce 46
po holandském či švédském vzoru
azbestovým krémem
úsporné jak drek
slyšíš, jak to soused dělá ženě
dcery si myslí, že se tam perou
není to pravidelné
jde z toho na ně strach

 

břeskné mávátko společné prádelny jako by
tu ještě plápolalo ve vůni karafiátů a dechovkového marše
vlajka paktu zabodnutá v parapetu družstva
jež předsedou-Večerníčkem
bez úmoru rozhazuje pozvánky:
schůze v osmnáct nula nula u prádelny
zapisovatelka: Houdková Marie
u prádelny, která už tu dávno není

 

sedí před domem
hodiny
s luxusním kocourem svých dětí
s kocourem, jenž vypadá jako zakrslý gepard
nechceš toho odulýho estébáka
ale je to hodný starý homosexuál
všichni si to myslí

 

takhle to tu obýváš
klícky zahrádek naštípané na třísky
plotem s oky, která to vidí
v touze po nesdílené intimitě
v poklidné nedělní symfonii pro sekačku a trávu
odženeš rurální závan muškátů v oknech jak mouchu
a tos chtěla žít ve městě

ten to ví
ten ví, co vyhazujete
lokální bezdomovec
toho znáte, zdravíte se, ovšemže jen málem
už to má v ukradeném kočárku
dává to tam
skládá
možná ještě před týdnem vezl děcko odnaproti

 

Škáchová zas vaří uzený
sirná pára oblizuje paskvilné budovy krachujících firmiček
s porevolučními názvy:
Duál, Singulár, Efco, Telco, TDK Style
prosmýkneš se okolo logovaných oktávek
kolem křehkých pochlastávajících školáků s ofinami
kterých se stydíš
znamenáš si metamorfózy vývěsní cedule
malých potravin bez šancí na přežití
s jídlem, co mohlo jít, ale už prošlo
s jídlem, které sní milé síťovkové babičky
ty zdejší staré stranice

 

mírně pofukuje
tamodtud slyšíš hlas své dcery kovaný trampolínou
zhoupne ti to žaludek
ten strach už nevymýtíš, ten tam bude
ten se pronese
tíži přehoď v chůzi do druhé ruky
vlečeš si to v tašce s logem

 

V domě naproti se právě objali

dva

 

on jí jako těstem v míse

rukou do vlasů zajel

ona navykle

zaklonila hlavu

drží se zástavy jeho krku

tak fakticky

pak poklesnou

okolo kotníků se smekne pes

odměřený tikot drápků
přirozeně doplním

rám okna zařizuje decentnost scény

típám to a zavřu to a postavím konvici

 

nevhazujte letáky

 

Olga Stehlíková (*1977). Vystudovala publicistiku na VOŠP, bohemistiku a obecnou lingvistiku-fonetiku na FF UK v Praze. Zabývá se neurolingvistikou. Knižními recenzemi přispívala do deníků (MF DNES, LN, Deník) a na literární servery (iLiteratura, Wagon, Literární). Je jednou z editorek revue Pandora a jako redaktorka pracuje pro různá česká nakladatelství. Básně a povídky publikovala pouze výjimečně, časopisecky. Texty vyšly v PV 65.