63 Kopyt

Szczepan Kopyt

přeložil Ondřej Zajac

iuvenes dum sumus

moje břicho tvoje břicho a všechny hladový břicha

píšou historii která přechází ulice řeky mosty i městský parky

kde si kleká a zavazuje tkaničku

mohla by se oběsit ale sází na nasranost

 

ťukání do klávesnice s ohnutým hřbetem

trvalá karanténa ve stánku s kebabama

jakoby karavana a prázdniny bez zábavy pohodička

jakoby stáž jakoby práce na dálku jakoby karanténa

to je normální stav co na to tvoje břicho

jestli je to normální stav může pomoct pořádná rána

 

můj nos tvůj nos a všechny usmrkaný nosy

kterejm nenáleží péče když začínáš bušit

do klávesnice řezat ruku kebab předstírat že stárneš

pomalu na stáži gaudeamus igitur iuvenes dum sumus

 

když jíš hummus přidej česnek nezapomeň na hořčík

když jdeš s davem křič co dav domáhej se

fundamentálních práv který už existujou i smrti

standardu trvalý karantény i monitoringu

to není dobrý místo chlapi k tomu se

podívejte nahoru dívá se na vás placený oko jděte

 

moje nohy tvoje nohy a dupot všech nohou

kolem skleněnejch stúp center i zničenýho zbytku

kde bydlej lidi bez práce špatně placený studenti

exstudentky stážistky vizážistky se šuplíkama

plnejma smluv všichni moudře jedí všichni rozumně

topí v zimě která proniká do našich hlav

a straší táborem kočovníků na perifériích ten

dupot nohou zahřejvá piš se piš se piš

 

ty historie stúp ze skla a oceli odolná vůči realitě

vytažená historie oplocenejch sídlišť

ve kterých bydlí desítka spravedlivých

a možná jenom jeden

jeden je strach tady i tam kde je bída vyhozená

z domů

mluv

 

můj krk tvůj krk a všechny stažený krky

přestože se park mění v parkoviště přestože

hasnou světla a město začíná show tramvaje a

černýho trhu přestože podpis a razítko tvoří maškarádu

práv na který máš právo jestli se celej prodáš

můj krk tvůj krk a všechny stažený krky

artikulujou nasranost

 

co na to plný břicho

kožený křeslo a tráva

natřená na zeleno

 

v kombinézách v halách svařuje se růst zlotýho

s mlčením manažerů v záchrannejch člunech

hip-hop se snaží zářit punk-rock vypíná hruď

pod order it’s fuckin‘ great new order přijmi ho

za souhlas s bagdádem za ticho o nangar khel

prezident vydá se brzo na konec poloostrova hel

rest in peace

 

hrajeme pro masy to je poslední výkřik komerce

aby pokračoval šum v médiích nehnou váma z ulic

rozbitý okna a oheň překryjou informace o klesání indexů

 

sjednocená strana vyloučený práce i vyloučenýho (boha)

rest in peace

 

iuvenes dum sumus

iuvenes dum sumus

dum

dum

dum

 

kdo zabil jolandu brzeskou

 

když přijdou podpálit dům

s orlem na čepici a křikem

vždycky se přidá pár týpků

co vědí kde domov můj

 

na schodech si zapálí cíga

široko daleko žádný benga

co v novinách se ukryje

o tom básník zavyje

 

ve vlasti se účtujou křivdy

a kufry máme plný mýtů

razítka ozdobí úřední výzvy

srdečné pozdravy od elity

 

kdo zabil jolandu brzeskou

kdo upálil jolandu brzeskou

kde je policie a

církev národ a demokracie

 

kdo zabil jolandu brzeskou

kdo upálil jolandu brzeskou

kdo na tom měl zájem

komu náleží právo a televize

 

Nemocnice

musíš bejt pořád uvnitř svobodnej a nikdy nezavírat ventilek a vanout s jeho větrem

ať je tam slunce který hřeje a hudba co tě houpá musíš mít právě tohle

nic jinýho nepotřebuješ kromě tepla střechy nad hlavou pamatuj tvoje hudba je v tobě

a celej ten technickej babylón za drobný je podraz kterej ničí tvoje dejchání

tvoje dejchání je tou nejdůležitější potravou tvoje oči vsakují vegetaci tvoje kůže je smyslo-vou baterií která se nikdy nevybije

akumulátor mozku pulsuje nízkou basovou vlnou její amplituda tě vyhodí ve městě

odkud tě pak zase spláchne zpátky do města kde vstáváš střízlivej a mokrej

boj se jenom samotnýho strachu protože to je stav ve kterým nejde žít dýl tak jako v permanentním stresu kterým se krmí firmy a honí si jím ti jejichž pravdou je médium

ty jsi médiem svojí pravdy která nehledá definice a která se neleskne protože skutečný dia-mant je v zemi a třpyt je výkupný krve babylón peníze jeho pravá i levá

ty jsi médiem svojí krve převozníkem pravdy probuzením který je údělem opatrných

jakkoliv klesají jako ostatní ale povstávají tak jak pouze oni sami umí

ty jsi médiem klidu a nepomáháš kreténům který výrobou zbraní chtěj vyplnit díru ekonomickejch keců který nemaj konec třebaže na počátku byla chtivost

ty jsi médiem elektronický loupeže a když se odpojíš od ovládání tak tvoje loď chytne vlnu která přenáší narkonauty na zemi jejíž hlínou je haš

jenom hudba bubny a basovka reverby a čtyřkanálový výlety

teď jenom rytmus i když usínáš na boku

algorytmus krve a vlny oddechování

písek

kal

plav

 

Ti co nejsou vidět

stránky s pornem na monitorech úředníků

někam běžíme ale kurzor se pohybuje sám

tohle není tovární město je to byznys s uhlím

neznáme svý jména na nic si nevzpomínám

potím se dovnitř pro termovizi vjemů

mám data na flashce mlíčný dráhy vstaň

pro vaše stovky slev sere hudba z membrán

a pro vás zamrzá řeka vítr nese sirénu

kde mříž končí dlažbu cestu utloukli lidi

bahno se samo bortí odsud se přihlašuje osobnost

po tréninku breakbeatu bere schody po čtyřech

výtah sprejuje vinou dohola ostříhaných hal

páchnoucích stearinem atomový paměti

kolo přivázaný jak pes dneska kapr přijde o hlavu

závan větru prohazuje kočárky pavučinou skla

je to pes je to krysa je to ryba je to ruka je to kamera

 

Szczepan Kopyt (*1983) je poznaňský básník a hudebník; v současné době tvoří koncertní a producentské duo s Piotrem Kowalským. Duo vzniklo v roce 2010 v Poznani a jeho prvním počinem je „deskosbírka“ Buch (2011), která je ke stažení na www.kopytkowalski.pl.  Vydal sbírky [yass] (2005), [yass]/możesz czuć się bezpiecznie (2006) a Sale sale sale (2009). Česky vyšly jeho básně v překladu Báry Gregorové v Antologii současné polské poezie (Fra 2011).