63 Jamnik

Tatjana T. Jamnik

přeložila Jana Šnytová

Básně ze sbírky Bez (Brez, Lublaň 2009)

Psí oddanost

1

posaď se sem

do toho

nenakresleného kruhu

a konečně si uvědom,

že v něm sedíš od samého začátku,

že pohledy

nikdy nepronikly těmi zvukotěsnými membránami

a že se ani dovnitř

ani ven

nedostal jediný

příslib hezkého, slunečného počasí

 

tady uvnitř bylo vždy

oblačno

 

potom

se pomalu pomalu dotkni

skla:

ať tě popálí

 

tak ovládej už

ten pavlovův reflex

 

2

tak zacpi si uši

a zařvi;

z plna hrdla zakřič,

ať ucítíš vibrace hlasivek,

a pozoruj

obrazy,

které se ti táhnou pod víčky:

tvary,

třídimenzionální hmoty,

které mění formu jako

oblaka,

jako líný proud sirupu v pomerančovém džusu,

jako kapka malířské barvy

v kbelíku vody.

jako mouchu do cementu

chyť

ten hlas.

zachyť ho na pásku,

pásku zavěs před své vchodové dveře

všem s úmyslem překročit tento práh

jako varování:

pozor, poslušný pes!

 

jak písmena

tloustnou a kulatí se

přibývají na váze

papírové myšlenky

 

jako by nasákly

tukem

zločinů

 

máslo na hlavě

nesvědí

vlasy se ti pak krásně

lesknou

 

a takhle s cynismem

zabiješ

veškerý náznak

života

 

každou

částečku pohybu

dýchání, trávení

 

exploatuješ

vše

se

 

Tatjana T. JamnIk (*1976) absolvovala studium slovinského jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani. Píše poezii a povídky. Roku 2009 vydala básnickou sbírku Brez (Bez), připravuje sbírku povídek s názvem Neznosna lahkost lahkost (Nesnesitelná lehkost lehkost). Pracuje jako překladatelka na volné noze (čeština a polština), také jako redaktorka a korektorka beletristických textů a lektorka slovinštiny jako cizího jazyka. Je předsedkyní kulturně-uměleckého sdružení Police Dubové, kde vydává beletristické a společenskovědní knihy, rovněž organizuje kulturní akce ve Slovinsku i v zahraničí. Spolu s Tajou Kramberger a Brabarou Korun založila mezinárodní literární cenu KONS. Texty vyšly v PV 63.