jak mluvím s lidmi
vezmu něco ze sebe
a ukážu ti to
a dám
a za pár chvil
nebo dní
nebo měsíců
vezmeš něco ze sebe
a ukážeš mi to
a každá ta věc bude jiná
ale budou mít něco společného
***
když ti barvím hlavu
říkám si
přestaň
sedni si
dýchej
já nechci být
za tuhle cenu
strhaný výraz a štěkot
tam kde už bydlí jen povinnost
jako berle
já chci mámu
ne tažné zvíře
rozhledna
co vidíš když se díváš na krajinu
a sdílí tvůj kopec se mnou
kousek obzoru?
a pokud ne
uvěříš mi, až ti řeknu
že na severu
to vypadá na déšť?
bosonohy 96
až budete starší tak se nastojíte dost
pohnut jejich mládím
nebo svou bederní páteří
hnul se
povstává
jako tři geologické věky
asi má taky ženu
večer ji láskyplně zavalí
masou sebe
jako zemětřesení na haiti
200 000 lidí
nebo je mrtvá
a on brzo půjde za ní
na prázdném gauči
co vypadá jako kabát ze zary
nebo záchodový kobereček tvojí babičky
si otevře poslední pivo
víš, chlapi to pak nevydrží
říkala
drobná, šedovlasá
béžový trenčkot
vydržela to
ještě si doma vaří
víš, chlapi to nevydrží
říká kamarádce vedle ní
s hrncema z jídelny
(nevydrží to)
(už nemá komu vařit)
přemýšlím jak bych
vydržela já
představuju si tě
pořád malou, šedé vlasy
vrásky od smíchu
a chce se mi brečet
bojím se té myšlenky
známe se ani ne rok
pokud to vydrží
myslím že spolu budem spát
tak do pětašedesáti
chci být aby si řekli
chci být aby si řekli
tam nedohlédnu
tomu nerozumím
to chci
jenže to asi neumím
zdát se daleko
skláním se k cibulkám tulipánů
svůj vztek zatlačím do hlíny
porostou
je ho tolik