Tomáš Přidal: Dítě a moře

texty vybral: Libor Staněk II. 17. 6. 2021

„Básnický text z připravované Přidalovy knihy pokoutně zpracovává téma děti a rodiče ve vzájemných vztazích a interakcích v prostředí částečně symbolizujícím přírodní halucinogenní zkušenost přínosnou pro mapování rodových zátěží a jejich reflexi formou literárního zápisu. Čtenář přitom od prvního verše tápe netušíc, že spolknul báseň. Poetický trip se po chvíli rozjíždí naplno a mystifikační hlubiny „antismyslu“ se rozevírají. Narušování obvyklých sémantických vztahů uvnitř básnické výpovědi je ostatně Přidalovou doménou. Takový koktejl psychedelické emoční směsi umí v kontextu české poezie namíchat jediný básník,“ píše k výběru Libor Staněk II.

Tomáš Přidal (*1968) je básník, ilustrátor, kytarista.  Vystudoval český jazyk a výtvarnou výchovu. Působí jako učitel na klasickém gymnáziu. Je členem kapel Deceased Squirrel on the Phone a Pulsar. Vydal osm tištěných knih: Všechno má barvu mýdla (1996), Škytavka z hlediska literární teorie (1998), Člověk v mé vaně (2000), Úschovna rozhovorů (2003), Kokosová opice (2004), Hlasy v sušence (2007), Pikantní poldové (2011) a Čalouník (2019). Dále vydal dvě elektronické knihy Pontiak (2012) a Židle se mrtvých nebojí (2014). Také ilustroval knihy jiných autorů, např. O princi Čekankovi Patrika Ouředníka nebo Kominické lodě Ivana Wernische. Jeho práce byly zveřejněny v různých sbornících a antologiích. Básně a kresby publikoval v elektronických časopisech Word For/Word: A Journal of New Writing, 3:AM Magazine, Eratio Poetry Journal, Pider, komiksovém sborníku Stripburger a literárních magazínech Abwärts, Stadtgelichter, Der Maulkorb, Herzattacke a Tau. V roce 2018 se zúčastnil autorského čtení v rámci The Europan Poetry Festival v Londýně. Dva texty z knihy Čalouník byly zařazeny do European Poetry Anthology. V roce 2021 vydalo nakladatelství Stadtlichter Presse nĕmecký výbor z knih Pikantní poldové a Hlasy v sušence pod názvem Bullenkekse.

Dítě a moře

 

Poslední veřejná knihovna

je prázdná     

Možná proto 

že se nalézá

tisíc metrů pod mořem

Nad stoly svítí 

lampičky ryb      

V jednom okamžiku 

se zdá

že někdo přichází         

Kdo ráčíš být?         

Lidské dítě?

 

 

Dítě plave

do středu dítěte

Je tady

původní planeta

Dítě plave

do středu dítěte

nebo smotává

koberec

 

 

Rodiče sledují

předpověď počasí

             Vysoká 22

             Nízká 11

             Slunce

Dítě natáhne králíka

Díry létají u země

bude mírný spánek

3,4 – 5,4 metrů za vteřinu

ozve se ze strojku

který mluví

králičím hlasem

 

 

Dítě vejde do stromu

Přišlo sem s rodiči

když je tak krásně

Dítě vejde do stromu

Nechoď moc daleko

řeknou mu rodiče

Dítě vyjde ze stromu

Když je tak krásně

 

 

 

Bez rodičů

by nebyly děti 

Děti se brzy cítí dospělé

Rodiče už nepotřebují 

Rodiče to uznají

nechají na stole

dost peněz na pizzu

Potom zmizí 

Děti ovšem

nejsou rodiče

Bez rodičů

by nebyly děti

 

Když se člověk

převleče za větev

větve ho nejdřív

nepřijmou

Ale potom Ano

to je náš člověk

Člověk se bude

těšit jejich přízni

dokud nezklame

jejich důvěru

Koho by však 

mohla zklamat větev

 

Lví tlapy

v koupelně

Sprcha se ohání

po mouchách

Mrtvému lvovi

může tahat za vousy

každý králík

 

Krabí klepeto

ukazuje skřítkovi

kudy k vodě

Chaluhové zrcadlo

mu ukazuje tvář

Písek drápy zasekává

mušle vousy krátí

Aby moře neopustil

nad hladinou nespal