Vystoupily*i:
01:24 Katarina Bakošová // kdyby voda byla ženou
07:07 Klára Krásenská // Triin Paja
18:08 Marie Iljašenko // Umí orchideje křičet?
32:40 Karolina Válová // stará galicijsko-portugalská lyrika a ženská emancipace
44:02 Kateřina Konrádová (feat. Nela Houšková) // Etel Adnan
57:51 Vilém Kubáč // Adrienne Rich a Cynthia MacDonald, kontrakulturní básnířky v USA 60. let
1:15:30 Veronika Dvorská // Anne Morrison
1:26:20 David Šír // kosmopolitika
1:43:04 Alžběta Růžičková // Malgorzata Lebda
1:57:57 Terézia Klasová (feat. Richard Kramár) // možnosti environmentální lyriky
2:16:47 Ondřej Macl // Garsonka Pavla Novotného
2:30:34 Petr Tureček // proč vlastně footborci nepíšou básně?
https://www.facebook.com/watch/?v=1227592457769016
Video kombinuje záznam ze čtení Psího vína mezi záhony Studia Alta s osobními archivy. Pracuje s prolínáním a vrstvením obrazů, fragmentací a dezorientací pohledu, a vytváří tak zajímavý analogon k hlasům čtyř básnířek a k jejich textům. Zrnění se objevuje jako forma ornamentu i viditelný šev média.
Autorka videa: Hermína Peričová
Koncepce: Hermína Peričová, Kristýna Machartová
Zvuk: Matěj Lindner
Hlasy:
Katarína Bakošová čte svou báseň Keby som bola voda
Marie Iljašenko čte ze svého eseje Umí orchideje křičet?
Kateřina Konrádová čte ze svého překladu básní arabsko-francouzské básnířky Etel Adnan ze souboru Retour de Londres (Návrat z Londýna)
Veronika Dvorska čte svůj překlad básně Anny Morrison X, která vyšla ve 2. číslu Baest Journal
Klára Krásenská čte svou báseň Tady všude