LIDÉ KNIHY
Ondřej Terezie Krystyník
Máme víru pouštních psů.
Sobě navzájem
jsme snad lidmi Knihy,
ale pro ctitele ohně a síly
budeme vždy za otroky
temných řádů z písečných dun.
A není pochyb, že podvolení se
bývá v našich věroukách
jednou z nejsladších kapitol,
jež vyšíváme zlatým písmem
do tkanin posvátných svazků.
Namítají nám někdy:
„Bůh není nad námi,
ale všude kolem nás!“
Tolik jsme té výtce uvykli,
že Boží ruku nepoznáváme,
když skutečně přijde shora –
když zajistí svatební hostinu,
přivede svědky dosud neznámé,
krajkami zdobeným šatem podaruje,
hudbě jindy tišené tleskne
a vyzve k tanci někoho z nás
coby mlčenlivou nevěstu
s otiskem pohanských rtů na závoji,
pod kterým skrývá tvář
jako prorok Mohamed
na svých nemnoha zpodobněních.
ZŮSTÁVÁM V MYŠLENKÁCH U JEDNOZNAČNOSTI LÁSKY
Jan Škrob
loď se drží okraje přílivu a já
zůstávám v myšlenkách u
jednoznačnosti lásky napětí uvolňuju
opakováním stejných pohybů až se
jimi stávám a ony se stávají mnou
k tomu patří i stejné rozkrojené mango
na stejném kusu dřeva stejný průsvitný
závěs navzdory větru nehybný pozoruju
oknem vlny a podle jejich tvaru se snažím
odhadnout kdy se objeví obzor zůstávám
v myšlenkách u jednoznačnosti lásky
a nejednoznačnosti všeho co s láskou
souvisí ráno mě probudilo horko
hukot včel v prknech lodi píšu to jako
dopis píšu to jako odpověď na dopis
v neznámých šifrách k tomu patří i
kapky šťávy z manga mezi písmeny
každou větou něco otvírám každým
pohybem v sobě tvořím prostor
∗∗∗
Anna Sedlmajerová
jak to mezi námi skončí se vědělo
soutěž mezi člověkem a gorilou
holá show
alegorie vítězství lidstva nad biodiverzitou
ale pak jsme se sblížili
a já nevěděla za koho hraju
povídali jsme si na zábradlí
nehledě na povel
člověk s gorilou
co společně skočili
do povidel
***
Aleš Kauer
Budu plnit všechna tvá školní zadání.
Půvabe. Drogo. Vitamíne. Krvinko.
Destrukce ve jménu vznešenosti má tvé jméno.
Antihrdino s kouzlem antiperspirantu.
Co chceš, abych ti ještě slíbil!
Akvarijní labutě?
Grónské včely?
Udělám všechno, co budeš chtít,
lehnu si poslušně na postel,
budu se dívat do stropu
a poslouchat celou diskografii Coldplay,
šeptat, aby mě náhodou neslyšel tvůj spolubydlící,
a modlit se, aby nadcházející noc nebyla další nocí,
na kterou budu muset zapomenout.
(ze sb. Vně/Mně, nakl. Adolescent, 2014)
RADIKÁLNA POZÍCIA S VÝHĽADOM NA GAŠTAN
TK
je rozdiel medzi povinnosťou a znásilnením
je rozdiel medzi životom a psom
blížnemu ublíži skôr súhlas či súlož, než dokáže odmietnutie
naše telá sa podobajú tekutine
cíti, keď odchádzaš
je nad ránom a svitá, nezostalo právo
ako triesku strom sledujem sa chvieť
*
občas ťa premáha únava v podobe svetla
ráno, mlieko a smrť, v tomto tichu myseľ
odmieta pomoc, niekto ma sleduje spoza počítača
nemôžem zabudnúť
pripravujeme sa
na smrť, ako nás pripravili na smrť tela
ale nie duše
puky rastú nadol, neviem
čo je skutočné
**
ak hovoríš nie, treba ťa chytiť
bez spolupráce budeš odvlečená
prienik násilím je dôsledkom nevďačnosti
prítomnosť znamená súhlas
vracať sa na miesto prvého poníženia
pri náraze o sklo zostaneš nemá
krv stečie po stehnách
(naposledy vidíš svet, aký bolo možné obývať)
na lindenstrasse svitá nové ráno
jeho ostrie je modré
nemôžeš vydýchnuť