vratky
a je vymalované
kvířím se do uzlů na podvratnosti
lehla jsem si tu pro upřímnost a mužské kraťase
role byly rozdané
chtěla jsem být námi oběma
nesnáším noční ulice a ostré lavičky
na jaké jiné zdi by se mělo psát
než ty které ohraničily náměstí
až zítra zjistím že máš v chodbě skejt
vyměníme si navzájem záclony
po cestě dolů vynesu plasty
říkalx, že jsme prej totální snowflakes
přirozeně se nejlépe odrážím ve sklech špatně zaparkovaných aut
důsledkem systematické sexualizace
při nárazu měním tvar
rod se mi topí jak vločky na hydraulickém lisu
tok zimy mě tvaruje
když mrzneš není síla na genderovou performance
cochlea
za šumem je moře
abych vás mohla slyšet
nemohla by nás rozdělovat vodní hladina
už dlouho nepřikládám ucho k mušli
bariérový útes ztratil barvy
jeho obyvatele vzal z dohledu neporozumění
i pohybů rukou
za mlhou je moře
zítra tam budu
nechala jsem si raději už jen žábry
odpustila falešný zesilovač zvuku
suché tonutí
mělké dno chrání souostroví a trosky Azorových oken
přístup zadarmo – těla jsou barometrem moře
rozpětí dechu: pět až šest litrů
rozpětí srdce: mělo by plout
nezbývá nic než hrana útesu
jsem plavkyně
ale tonu na mělčinách
věrno městu
mé prsty na nohou prorůstají koláží zastávek a fontán
mé žíly tvoří kořenový systém stromů
pod koly aut
sklepy kostelů jsou položeny na lůžka nehtů
a ty jsi věrný městu jen tehdy
když srůstáš s perónem
průmyslová čtvrť
jediný nájem který bych kdy chtěla platit
se nachází ve tvém hrudním koši
blízkost teprve tehdy bude dostatečná
a odměna férová
plíce zasypané pilinami a popelem
pokud máte rádi čerstvý vzduch
nikomu z vás tu nelze nabídnout příbytek
naše dýchací soustavy jsou ta nejhorší průmyslová čtvrť
podzim je jen zkouška trpělivosti
uspím se na osamoceném ostrově
pozvala jsem se sama
ukolébavku nechci
potřebuju, abys vrazil do dveří a zazpíval mi ji ty
snad jsi netrpěla čekáním
víš přece jak voní začátek podzimu
mlhou a chlastem
mám své vzorce
které nosím jako kousavý svetr
obojí stojí za hovno