***
opustit byt vláčet s sebou sebe
nečekaně čelit rohům
kde jsme se potkali
že by to odfouklo stan
ale předtím by se tak vcucnul
a stěny by byly tak mokré a blízko
jako další kůže jenže naše společná
***
snažím se přesvědčit o tom
že bych mohla válet vanilkové rohlíčky
tak jako když jsem žila
v mlze která stoupala z bazénu
když se slunce vpíjelo do solárních panelů na střeše
teplo teklo potrubím do sklepa
a pod trávníkem do bazénu
aby se vypařilo a obalilo celý náš dům
naše zahrada se po letech utěsnila
přešlechtěné stromy konečně zmohutněly a roztáhly větve
moje babička je ve svém tajném životě světoznámá zahradní architektka
nám říká že jde jen o to aby nikdo neviděl z ulice na bazén
popravdě je to experiment
metodicky propracovaná dvoustupňová ochrana
před opravdovým světem
***
když na to používáš savo
ukládá se do zdí sůl
sůl nasává vodu
vlhkost přitahuje plíseň
trvá roky než na to přijdeš
že jen chytrá houba ojedinělý netoxický
ekologicky čistý přípravek představující
nové možnosti ošetřování zdí v objektech
proti nežádoucím vlivům plísní funguje
ale jen dokud nenapíšeš
po roce mlčení
sms:
šťastný nový rok
***
je cítit
pot špek stojatá voda v mělčině pod mostem túje
vůně hlíny tak chladivá že bych ji snědla
vždyť si zdravej kluk proč si plakal u tý doktorky?
ty si se bál? ty si se bál!
***
v době kdy se znovu upřímně očekával druhý příchod Krista
a město zářilo v modlitbách jsi byl naší nadějí
nová neposkvrněná generace
opravdu jste vyvolení říkali a pokládali na tebe ruce
jenže každý kdo uvěří kvůli lásce ze školky
takový nános patosu nevydrží
neříkám že to nemyslíme upřímně
jen že je to výmluva nemít odpovědnost za sebe
protože tě vláčí chaos
a kdybych teď byla borovicí
nemohla bych utéct
jenom opadat
nemluvím s cizími lidmi
jen jim dám kousnout
postavíme prosklené budovy
a rozvěsíme v nich všechny typy provizorních závěsů
co kdyby někdo zvenčí viděl že všichni děláme to samé
co znamená výhled?
a co pokoj bez oken?
***
za vraty poslouchám jak muži
čůrají
někdo si ještě pobrukuje
většinou nevydechnou
ale zasmějou se a odkřupou po dvoře
pryč
je tak čas šestého piva
slečno pojte si s náma skočit
já vás neukousnu
***
byl už konec května ale jaro ještě nedorazilo
přes pěšinu ležel kmen poškrábaný od medvědů
růžičky stříbrného lišejníku prorůstaly mezi ledovým mechem
holé břízy trčely z lesa
cestou podél bronzového potoka z rašelinišť
jsem potkávala rozsypané bílé sasanky
dva centimetry za uchem mi rostl první šedý vlas
popletená tím že k moři se jezdí odpočívat
ale doopravdy je to jen těžký slaný vítr který trhá kůru stromům
jsem vyšla na úzký pruh pláže a
(kdyby snad náhodou šel někdo za mnou)
z naplaveného holého dřeva poskládala
ahoj
my už se přece dávno známe
ty jsi taky člověk