ŠMELINA
Některé ženy radí, aby se před odchodem posbíralo rozházené.
Pyžamo. Švestky, žluté a malé jako nakažená nemluvňata.
Žabky se vzorem, který je příjemný na koukání, nezáří.
Ale – poházené nesbírej
z místa nehody. Nepokládej je na bok. Dej jim rok
na vystřízlivění.
Pokud je rok málo, šel by i dvojnásobek. Ovšem ne, když požádají sami.
(Důsledky jsou průzračné zavařovačky, do kterých se vejde jak plod, tak ocet)
PŘEŽIJÍ TI NEJCITLIVĚJŠÍ
Žlutavé ovce. Chlapi pokrytí štětinami. Chlapi s oholenými štětinami,
nehledě na nedávné návyky. Všichni obyvatelé severních okresů.
Jistá část z jižních.
Nikdo ze zapomětlivých.
Možná někdo ze zvědavých. (Pochybuju)
Žádní ptáci, co by srali vápno. Rozhodně ne ženy, které se dosud zdobily peřím.
VAMOS
Někde musí být krása, které podlehneme. Ne v Evropě. Ne v Africe. Na moři.
Na vlně čísi práce,
která vyvrhuje stejné smetí jako její nejlepší, ač starší kamarádky:
vlna rodičovských citů a vlna agresivní kritiky.
(jsou to: slevové kupóny, mokré ponožky,
prasklé kryty telefonů a rozchlípnuté mušle)
Nejdeme tam proto, abychom kohokoli kontrolovali.
KULTURA PO ROZVODU
Mohla by vypadat například takhle: jíme brambory se slaným máslem,
jsme na příliš dlouhých prázdninách v Lotrinsku.
Místní kostely mě zajímají mnohem víc
než místní muži.
Možná by si poradila jako dřív –
dbát o nějaké termíny, upravovat je podle číchsi očekávání.
(Francesca, opálená holka z jachtařského klubu,
radila každé ráno stoupat na váhu)
CO DĚLAT, KDYŽ LIBERÁLNÍ INTELIGENCE MLČÍ?
Rozkročit se na šířku beder.
Mírně se předklonit.
Předpažit – ať ruce vytvoří role látky, světlejší prkno mola.
Opakovat:
Jsem svobodná jako křovinář žararaka.
Jsem děsivá jako dcera křovináře žararaky.
Takhle po mně ještě nikdo netoužil.