***
jsou dny bez začátku
a zápisníci bez těl
někde v půlce vysílání přeskočili ticho
všimla jsem si
lesknoucí se návnady na válku
v kaluži se schovávají obyčejní lidé
tomu, co z nich zbývá
říká notář lidský štír
hlavní zprávě dominuje pravidelný kick drum
soustředím se na oscilace světla
v pravém rohu z obrazovky přesahuje
green screen
na pozadí toho všeho
***
roztroušená tkáň visí na mramorové klice
viděla jsem v těch očích
zmizet obraz hada
sama jsem jen kůže
ale spolu už jsme skutečnými návštěvníky hry
***
až moje úzkost obejde moře
uvidíš sám, že se odráží v tajze
beru si vzorky života na zemi
někde mezi ptáky
mě odezírá dron
když je les potichu
sampluju oceán
ale v nahrávce zní vítr
jako siréna
pod cementem předměstí je
tektonické ticho
jako když se na nemístě potkají dva vlaky
řekl bych, že v domech žijí opravdoví lidé
ale věřil bych i tomu
že jsem hologram
***
namísto ticha se rozezněly tóny krachující sirény pod krasohledem sýkor
neřeším podezřelé vyhynutí datlů
chodím jen tam, kam mi dosáhnou sítě
mluvím jen s digitální asistentkou
poslouchám echo své vlastní písně –
zní jako stíhačka
ve vaně s kvítím
poslal jsem ti demo verzi rezervního vzduchu
vkládám do tvé přezdívky emotikon moře
***
politika větru je abstrakcí lesa
když chodím bosky po navlhlých kamenech
překračuju sítě bezpečnostních kamer
rozložené tak, že vidí nahoru, ne vpřed
s občany rybníka jsem domluvila plán
ochrání mě před chystanou rekonstrukcí mapy
já jim za to neřeknu nic
o fosforu v poušti
politika města je absencí lesa
senzory nás snímají až k roztržené skále
ale já a ptáci dohlédneme dál
***
v místnosti po kaskadérech zbyly nějaké věci
dřív tu bylo arboretum
ale pak když přišla nová doba
stala se z něj úschovna pro nepoužité lidi
každá stavba po cestě je vězeňská
na lampách visí indicie k odpálení města
narodil ses mimo tábor stejně jako já
a až konečně odejdeme z detenčního bunkru
zhasnu všechna zbylá světla v pulzujícím tanku
pootevřu okna
odstíníme slunce
vezmu si tvůj polštář jako relikvii z války
pomalu se rozloučíme s vysídleným snem
***
potkani pod kongresovým centrem chtějí opravdový sýr
učím je ghostovat
sdělovat emoce dvouslovnou zprávou
a ostatní techniky moderní sebeobrany
vylomit sklovinu
vypáčit roky
našla jsem staré mechy někde v motoru těch strojů
ale pak shořely při přistávacích vlnách
ropa je acid rave
a sekvencéry v mašinách
se tváří jako metronom
***
prosvícená galerie dokončuje cyklus
rozplynutí hněvu lidí ve tmě malých dnů
kurz dalšího vlnobití určí chladné sochy z mincí
Evropa a peklo tvoří dokonalý kruh
při přiblížení k oknu cítíš propadání skály
pár let za tebou
se válí zbytky rozstřelených plánů
ale přesně o to ti celou dobu šlo