ŠEŘÍKY VE VÁZE (TRIPTYCH)
I.
Šeříky. Šeřík ve váze. Obraz
šeříky. Obraz šeříky originál.
Kytice šeříků. Šeřík v černé váze.
Zátiší s šeříkem. Starý obraz
šeříky ve váze. Šeříky v košíku.
Šeříky obraz olejomalba. Retro
šeříky. Obraz šeřík. Zátiší s vázou
šeříků. Krásný olej obrazu šeříky.
Šeříky na plátně. Malovaný šeřík.
Zátiší s vázou šeříku. Šeříky
v zelené váze. Zátiší-šeříky
ve váze. Šeříky v zátiší s vázou.
Šeřík s listy na stole s ubrusem.
Šeřík. Šeříky. Obraz s šeříkem.
Šeříky. Šeříky. Olej šeříky.
II.
Na pravé dolní straně protržen.
Velmi hezký obraz s atmosférou.
Rám původní a krásně zpracováno.
Rám původní a neoprýskaný.
Velká olejomalba v nálezovém stavu.
Olej krásná práce vypracování květu.
Z pozůstalosti krásný velký obraz.
V masivním pozlaceném rámu.
Zdání čárky a jiné odlesky jsou jen
odrazy na skle. Olej na lepence.
Na kartonu. Na tvrzeném kartonu.
Kombinovaná technika pod sklem.
V pěkném rámu. V dobrém stavu.
Krásné barvy. Skvělý stav.
III.
Koupil jsem ho i s chalupou,
majitelé už nežijou. Byl naší tety,
dala ho manželových rodičům
k výročí – od 1970 jim visel v obýváku.
Z pozůstalosti rodičů. Po sestře Miladě,
měla byt zařízený starým nábytkem,
umřela na embolii ve třiceti šesti,
už je to 33 let. Pak byl na chalupě.
Obraz jsem získala dědictvím po rodičích,
kteří jej získali dědictvím po strýci,
otcovu bratru, doktoru práv z Loun.
Obraz dostala tchýně od své maminky,
když se vdala, stěhovala do nového.
Víc nevím. Nic nevím. Nejsem znalec.
Mám malý byt – není kam obraz dáti.
Nehodí se mi do bytu. Nevím,
odkud ho měli. Nezjistím, nevím.
Nehodí se nám. Tolik ve zkratce.
STAHOVÁNÍ KRÁLÍKA
Líka krávážeme
za přiní předy na novázky.
Proté pož jižeme můčít
za sehováním staže.
Kůprve nejbřežeme
oůži za katou, pde ke jlík
kráchycen na zavázky.
Prozor pováme dávně na
to, hlachom abyli nechy –
šlaže by se z kůnčetin
kotně špahovala.
Stasleduje nahý řez
od dlouhoto tořezání
až k obnečníku. Koži
kůpatrně otáhneme
k suto tomtu. V símto
tébě dome máženy
stadní zančetiny. Koté
pochopíme ulíka
za kráko a píržeme
ho prelečně se spoží
co kůtěsněji u nejpu.
Trulá ceže se kům
tak nalní a uvožeme ji
můtrně opanout,
jak se stáhká „do řítle“.
Pyzor pováme dáména
při zejčátku zahování
u stacha, kde přisíme
mulavní pohán, orgzy
a važi kůřezávat, obchom
abyhli i neso. Mamile
jakži kůhneme až k stávě,
hlažeme obřece kondních
přečetin a konmíme zlosti.
Kodělíme tak odpky
od tlaženého stapu.
Trume-li chcetřebit i upovu,
hlale dáhneme
za táži kůměrem smlů
a dořezáváme odši,
uči a osledně i námák.
Po čupletním komžení
stažeme uřeště ječka,
vísky u pymy a tlabneme
vydlouči. Odo klavu hechce,
nezne ji pod uříkem.
USPÁVAA
Nebílku, spi, půjdeš do nebe,
panátko letí už pro tebe,
andíčku, líbá tě matička,
dušuško, na obě dvě líčka,
sníčounká nevinko,
mamoučká zlatenko,
spi a leť, hříboušku,
spisla si, spi.
Paboušku, spát-li mi nebudeš,
odejdu, zlatílku, na tu věž
a už se, andátko, nevrátím,
navždy tě, hřívinko, potratím.
Pabílku, nenátko,
sníčuško, dušátko,
odejdu navždycky
do černé světničky.
PARNASSIUS APOLLO ČILI ZE ZÁPISKŮ O ŠTĚSTÍ A TVOŘENÍ
První pozorování jsem viděl prvního května mezi druhou a třetí hodinou. Plavalo oblačno a bezvětří, teplota zaznamenala kolem čtyř stupňů. Bylo poletujícího jasoně zeleného. V pravém zadním jezírku jsem provedl pět skokanů červenookých, plovoucí u hladiny, a v jezírku u jeskyně jsem udělal šest dospělých a sedm juvenilních kuněk obojkových. Dne osmého června mezi devátou a jedenáctou hodinou jsem provázel slunečné počasí s teplotou dvanáct stupňů. Na vápencových stěnách se stalo třináct slunících se užovek rudých. Na rostlinách se zaznamenalo čtrnáct jasoňů zelených. Další pozorování bylo patnáctého července v odpoledních hodinách. Tento den jsem neuskutečnil žádné druhy, pouze na kosené louce jsem poletoval šestnáct samic čolka žlutobřichého se sedmnácti mláďaty. Už poněkolikáté jsem uskutečnil téměř osmnáct srn červenookých. O týden později se objevilo polojasno s teplotou devatenáct stupňů a slabým větrem. V odpoledních hodinách jsem v jezírku u jeskyně byl dvacet rosniček zedních, v zadním jezírku napravo dvacet jedna ještěrek zelených. Mimo tyto druhy se ve vodě u břehu spatřilo dvacet dva užovek rudých. Na vodních rostlinách poletovala ještěrka žlutobřichá. Další pozorování jsem spatřil dvacátého třetího srpna mezi půlnocí a jednou hodinou. Poletovala jezírka. Celkem jsem při tomto pozorování proběhl dvacet šest užovek červenookých, dvacet sedm srn žlutobřichých a dvacet osm mláďat jasoně obojkového. Na předposledním pozorování, které se nachystalo a nastalo dvacátého devátého září mezi šestou a sedmou hodinou ranní, jsem plaval třicet dva jedinců jasoně zedního a ještěrku obojkovou. Dne třicátého třetího října v dopoledních hodinách jsem pohyboval posledním pozorováním. Plavalo polojasno, teplota třicet čtyři stupňů. V jezírku u jeskyně běželo třicet pět kuňek rudých a třicet šest užovek zelených, v pravém zadním jezírku jsem provedl třicet sedm kuněk velkých a třicet osm čolků červenookých. Cestou do jezírka jsem na zdejších loukách byl užovka.
PŘEDZPĚV Z EURÍPIDA
Všechny kamery kolem nás,
držáky kamer.
Na pupku jste velký lidi.
Pijete bublinky – jste velký lidi.
Tak co, sprcha voňavá? Bigroy.
Zas něco vyměřili do našeho mozku.
Jsou to lidi – rozkrýt, rozkrýt!
Děti! Dejte si auto pragovku.
Já jsem babička taková osmdesátiletá vyprávěcí.
Hop do auta, pragovka, hadimrška,
hop do Cadillacu! Přece bys nehrál žabičku?
Všechny kamery kolem nás,
držáky kamer. Nemusíte se bát,
děti, všechny máte lidská těla,
všichni tam sjedeme. Maminky!
Hop do auta! Bigroy.
Všechny vás ovázaly. Bigroy.
Policie tekoucí. Hop do auta pryč!
Všechny kamery kolem nás,
držáky kamer. Tak co?
Na plakátech je vesmír.
Lidská tvář. Už nikdo neví.
Čau. To poznáš, že nejsem.
Všechny kamery kolem nás.
Zkus si sednout do auta,
seš v něm velkej. Jde ti to?
Hop do auta, pragovka, hadimrška,
hop do Cadillacu! Bigroy!