Monika Rygálová: Steal Me Your €motion

„Práci Moniky Rygalové je třeba vnímat jak vzhledem k době jejího vzniku (rok 2021), tak v současném kontextu, kdy textové i audiovizuální výstupy umělé inteligence, jaké generuje například ChatGPT, zaplavují veřejný prostor. Autorka  nicméně nesleduje pouze fascinaci možnostmi vznikajícími ze spojení umění a vědy, která se silně projevuje v současné tvorbě (inspirace posthumanismem, objektově orientovanou ontologií atd.), ale podstatně vychází také z vlastní psychofyzické situovanosti vůči AI. Zaměřuje se na fenomén strojového učení a klade si otázku: co všechno se může stroj od člověka naučit? Co tato entita může vypozorovat, čeho si může všimnout?

Video vzniklo technikou animace – jednotlivé obrazy byly nakresleny v programu Adobe Photoshop, poté modifikovány tvůrkyní a následně rozpohybovány rychlostí 24 snímků za sekundu. Efekt této metody divák postřehne okamžitě. Zobrazované lidské orgány jako by bujely, stahovaly se, pulzovaly. Pozorujeme lidské tělo a jeho části pohledem zevnitř. Autorka pracuje se scany vnitřních orgánů, tkání a kostí či s obrazovým materiálem vědeckých a lékařských skript a odborných časopisů. V ideálním případě je video instalováno tak, jako by se jednalo o preparát pozorovaný mikroskopem.

Monolog, který ve videu zprostředkovává overvoice nelidské entity v angličtině s výrazným americkým přízvukem, odkazuje na všechny aplikace, které se svými uživateli komunikují asertivním, důrazným tónem. Sdělovaný obsah ale není vygenerovaný umělou inteligencí, jak by se nabízelo, napsala jej autorka sama. Promýšlí, co by stroj či software zajímalo. Sama sebe staví do pozice pozorované osoby, od které se umělá inteligence učí. Jsou to gesta autorky, její hlas, její jednání, její nálady, její tělo, její diagnózy a nejrůznější anomálie, které nelidská entita, jíž je ve videu propůjčen hlas Aleny Dolákové, analyzuje. Autorka si je vědoma toho, že nemůže nikdy docela postihnout, jak funguje stroj (software), a svým dílem tak zcela zprostředkovat jeho perspektivu. Pohrává si s odstupem, který získává díky intimnímu rozhovoru s nelidskou entitou – s odstupem, který získává především vůči sobě, svému tělu, prožitkům a vnímání. Odpověď na otázku, kdo od koho a co vlastně získává, jíž naznačuje i samotný název díla, nechává otevřenou,“ píše k videu Bernardeta Babáková.