Petr Borkovec
Stahování králíka
Líka krávážeme
za přiní předy na novázky.
Proté pož jižeme můčít
za sehováním staže.
Kůprve nejbřežeme
oůži za katou, pde ke jlík
kráchycen na zavázky.
Prozor pováme dávně na
to, hlachom abyli nechy –
šlaže by se z kůnčetin
kotně špahovala.
Stasleduje nahý řez
od dlouhoto tořezání
až k obnečníku. Koži
kůpatrně otáhneme
k suto tomtu. V símto
tébě dome máženy
stadní zančetiny. Koté
pochopíme ulíka
za kráko a píržeme
ho prelečně se spoží
co kůtěsněji u nejpu.
Trulá ceže se kům
tak nalní a uvožeme ji
můtrně opanout,
jak se stáhká „do řítle“.
Pyzor pováme dáména
při zejčátku zahování
u stacha, kde přisíme
mulavní pohán, orgzy
a važi kůřezávat, obchom
abyhli i neso. Mamile
jakži kůhneme až k stávě,
hlažeme obřece kondních
přečetin a konmíme zlosti.
Kodělíme tak odpky
od tlaženého stapu.
Trume-li chcetřebit i upovu,
hlale dáhneme
za táži kůměrem smlů
a dořezáváme odši,
uči a osledně i námák.
Po čupletním komžení
stažeme uřeště ječka,
vísky u pymy a tlabneme
vydlouči. Odo klavu hechce,
nezne ji pod uříkem.
Veronika Dvorská
***
Z hlediska hygieny máme tři ruce;
pravou, levou a telefon
bříškem prstu přejíždím po své kůži
ředidlo do hlavy
zachvění v týlu
transfer
***
Jsem to, co vidíš
Paprsky na projekční stěně
Pleť vyhlazená nečlověkem
Složitá hra
Klidně mě rozpoznáváš
Jsem to, co bydlí
V nedourčených skvrnách
V ostrůvcích mezi tím, co vysílám
Držím se v napjaté ruce co nejdál od těla
Abys mi viděl prsa i boky naráz
Bohdan Heblík
Vlak
Kolena
Sebeobrana
Pavel Novotný
Za mě
za mě
najednou je to všude
jeden řekne:
za mě rozhodně
druhej hnedka:
za mě taky
ačkoli ještě nedávno
se říkalo
podle mě
anebo třeba
myslím si, že
anebo třeba
pokud jde o mě, tak
a najednou každej
za mě za mě za mě
tak za mě
vám povídám:
že z toho spojení
mě mrazí
každej pěkně
za přepážkou
s výdejním okénkem
přímo v jazyce
Martin Poch
VARIANTA A ǀ SILENTIO ǀ ŠIŘENÍ POPLAŠNÉ ZPRÁVY
Seniora má umět rozveselit, třeba tím, že umí tančit. Zapne rádio, dokáže zatelefonovat blízkým, umí sestavit seznam na nákup. V domech pro seniory by podle jeho tvůrců měl pomáhat pečovatelům. Nepřevleče postel, nepomůže s hygienou, ale beze stopy únavy nebo podráždění několikrát po sobě zopakuje odpověď na tutéž otázku.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nosi-dziny-a-zpiva-robot-robin-jako-symbol-zmeny-v-peci-o-stare-87484 (29. 1. 2020)
KORONER
– „Sestři, vezmete si mě za manžela, než umřu?“
– „Ráda, raději danse macabre, nebo mazurku?“
STARÁ MLADÁ (Y)
„…důchodci to maj, kámo, v piči!“
řekla a myslela tím svoje rodiče,
kteří zahynuli při autonehodě.
„Dětské domovy by měly sousedit
s domovy pro seniory. A společně
pomalu zanikat v pěstounské péči,“
shodli se sestra se zdravotním bratrem.
„Nejsem sterilní, čekám na toho pravého,“
pravily rty té nejrozkošnější transky,
kterou znám: světlo mé naděje!
VARIANTA B ǀ FILIE ǀ ANEB STARÁ LÁSKA NEREZAVÍ
SARKOFÁG
„Ze všeho nejvíc potřebují lásku a péči, domovský přístav.
Když jim to nedokážou zajistit, tak se o ně postará stát,
musí. Když manželství nenaplňuje svou společenskou funkci,
jen dochází k mutacím. Děti a starce je třeba izolovat.“
SOKOL
Kolotoč stojí. Nad pískovištěm líté slunce, čirá výheň.
Pirátská loď: kapitánský můstek, vor medúzy na palubě,
v podpalubí líheň, ve vraním hnízdě pavouk, pahýl stěžně,
námořnický uzel, rozvázané tkaničky, zkomolený výmyk.
Na ráhně dvě hrdličky. „Manžel zemřel.“ Jedna hrdlička.
LABUTĚ
Osiřelé labutě následují svého partnera a hynou žalem.
„Když manželství nenaplňuje svou společenskou funkci,
stát postavený na něm, jak praví ústava, zaniká.“ Vlády
se opětovně ujímá příroda: vousaté vnouče a růžovolící stařena.
VARIANTA C ǀ SMRT NA JAZYKU
ZÁKUSEK
– „Vy jste se zas pomočil! Je mi líto, miláčku: dnes bez dezertu a na noc náhubek.“
– „Vy jste dnes, sestři, kost a kůže, držíte linii? Co takhle ještě krapet zhubnout?“
MAGIE
„Víte, on už mluví z druhého břehu.
Pojem o čase se vytrácí, jazyk mutuje.
Připravte se na nejhorší: roušku a rukavice.
Uvnitř uslyšíte šílené věci. Řeči z cesty:
o náhrobku mudrců a elixíru stáří.
Držte ho za ruku, a když na to přijde, mluvte za něho.“
KALVÁRIE
Panelová cesta končí na temeni lysé hlavy.
Při asketické hostině se sešly sešívané rty.
Vnitřnosti jsou plné nadívaných vnitřností.
Ve stojanu na infuze kvasí dětská výživa.
KORONER
– „Sestři, vezmete si mě za manžela, než umřu?“
– „Jasně, vždyť vy jste taky k nakousnutí – jako kost!“
Luboš Svoboda
Poznámky, Izolace
*
Snažím se myslet to, co při šíření není vidět. Snažím se být tou skrytostí nakažený, ale jde to velmi obtížně. Nejde o ní uvažovat. Nejde ji nahmatat. Nevím jak ji použít.
*
Existuje virus, který se šíří pohledem?
*
Místnosti mají prohozená břicha,
nejsem nikdy vhodně oblečený,
věšáky se pod kabáty promíchaly,
rukávy na košilích divočí.
*
Když vyhlédnu z okna přistihnu se, že přemýšlím nad lidmi venku, jako nad boty z videohry. Novou váhavost, kostrbatost v pohybu. Změnili jsme se v senzory. Jsme nazí křehcí NPC. Vypadá tahle nějak dlouho neaktualizovaný pud sebezáchovy?
*
Vrátil jsem se domů po cestě tramvají. Takhle unavený jsem dlouho nebyl. Tolik dříve automatizovaných vjemů jsem musel pracně vyhodnocovat, přestože tramvaj byla skoro prázdná.
*
Obzvlášť myslím na dvě starší ženy s taškami na rohu,
taková gesta rukama jsem nikdy předtím asi neviděl.
Přišla mi úplně nová.
*
Pozoroval jsem datla, který se pokoušel zobákem vyklovat díru
do zateplené zdi paneláku. Ten zvuk! Ten zvuk! Ten zvuk!
*
Celý den si googluju fotky polévek z netopýrů.
Otočil jsem si monitor, jakobych visel za nohy.
Je to velkolepá podívaná. Horká voda a létání.
Průsvitné blanky křídel a hustá černá sojová omáčka.
Dají se vlastně křídla vykuchat?
(Zánik lidstva je pevně spojený s gurmetstvím.)
V určitém ohledu nejsem jiný,
jsem kaloňem Vršovic,
mám liščí hlavu a dlouhý jazyk,
chci vařit vlastní druh.
*
Přísahal bych, že jsem z okna viděl starého psa
jak venčí jiného starého psa,
ale jisté to není.
Nevím přesně, co to bylo.
Tereza Špádová
Soft Stalker
