(hranice: kraj)
půlživá půlmrtvá navíc pobledlá
těžká nedostatkem krve trochu mi
tu padá tělo krajem postele
krajem srdce
(prsty oči)
chtěla bys vidět to znamená se dotknout
zjizvená místa porůstají novou tkání
nelze je vyznačit jak průřez letokruhy
rezonancí jasanů označit linii zlomů
přírůstků suků děr
to není o proplétání
už nemám ty dlouhé vlhké copy
(bouře mě zastihla odhalenou dopadlo to tak)
to je jedno
můžeš vidět to znamená se dotknout
tady
i tam
(kůže: lublin – krakov 2022)
tady to je tak blízko
hranice kůže na kůži
(pamatuj: není tvoje) jen se díváš
jak trhají tu vedle
a přesto bolest bolest přes hranice
převést na konto chléb zbraň zbraň kterou ne
znám slova která jsem nechtěla znát
(mám na mysli: vykoupiti svůj vlastní chléb)
nakoupit na recepty místo nadbytku
použít biseptol sterilní obvazy k ošetření ran u kterých to jde
a pokud to jde nevím které se zahojí a které budou hnisat
(mám na mysli: nezapomeň ošetřit ty své)
kůže na kůži
(pamatuj)
(rozpomínání: první)
první je tmavě modré kde jsem nebyla kde chybělo
došlo na určitou část z proč
snažím se zapamatovat si to co bylo na začátku ale ještě neznám
slova z abecedy je jen tmavomodrá koule zvuků (na řádcích
les havaj oslo nebe) ty tenké nitky trubičky kabely
se spojují a začínají držet tady dál než nikde
až se vrátíš nezadržuj dech
mluv o tom bezostyšně opakuj
(prvky prvosenky)
nevím co bylo první
jestli jsem byla břízou jejím snem nebo jsem se vznášela pod kůrou kry
ať se stane cokoli stejně se to nedozvíme
a pokud to nevíme nevidíme že máta tančí
když les roste les umírá
údajně jsme částečně z
atomů oxidu uhličitého a kousíčků cukru
a na ty prvotní sladké teplé částečky se rozpadneme
(baba)
drobná gesta mnoho mnoho pohybů
oční víčka prsty znáš jen tu vzdálenost od svítání
smažení bramboráků hledání úkrytů půl milionu přes
další a další bezpečné nádechy stanou se nepokojnými
pohyby moci pohyby obléhání
krutosti přetékají hlasem sirén zda odejít či zůstat
přeplněné hranice prchající města
budou zbořena
píšeš: můj domov je ve všech našich městech
můj domov je tady můj domov je tam
(ačkoli nemohu vědět cítím)
země spolu země
(jasan)
světlo už pouze na vrcholcích bříz
na tom jasanu (který možná nebyl jasan, ale habr nebo jilm)
odpovídající času soumraku (vše se mění) také
už šlo spát (i když si asi pletu směry jihu a západu)
z jipky tak jak se nejsnáze rodí vezli mě hlavou napřed
když se to vezme z druhé strany (myslím tím když v prach se obrátíš)
i v tu chvíli když na to teď vzpomínám byl jen tamten jasan
(který určitě nebyl jasan) a žhnulo tamto světlo