I.
Hru prodechla fréza řeky / předmět noci zvané tma
zbývá pár tahů / od léta k moři
oknem šum / zdi příběh
halí příběhy / nepřestály
oblak nepatří myšlenkám o původu
o malých shledáních domovů drobných
zraku jen
II.
Slova dodnes straší / meandry / stružkami
proud mimo koryto jmenuje nové pěšiny
svět pěny bude zešílen a v jeho dveřeních
ponovený řád
O lidech říkáno se slovy zašlo / co tolik pohltí
III.
Vzpomínka / potápka s novým bytem
tok druhů klade v prokletí
až jednou korál / překvapivě cizí
za zády sestaví pohled šakalů a šlků
emise kvant / bílo záře pod podpatky
nebo ještě spíš / mezi patou a patou
IV.
Vraní skřek / propuštění očí
ale to už je docela jiné stavení buněk
vrcholu socha / střeží proměnnost
ulice Řad
závěs na balkóně / v krovech
pohyb uschová / sirény dáli zůstávají
pastýři / ještě po jedné částici
tak zpod řas vymnout / světlo zornic
v protější ulici plastiky sov
zdvíhají křídla / vyjevují zpoza nich
čas sestrou i sestřenkou / i další čísla
sovy / krovy / krásně / splývají
sov/rovy / srovy / sovy
splynuly
V.
Zahlédnout se to dá v jakékoli hře
co je víc domov než přání?
volání pastevce / než zuje boty
v poslední paprsky
rozdíl pasáčka a posla
Jako hymna snášelo se přání
já už chci domů
domů / kde zem chladí
já už chci úplně domů