Zofia Bałdyga

(1987, Varšava), vydala tři básnické sbírky: Passe-partout (2006), Współgłoski (2010) a Kto kupi tak małe kraje (2017). Vystudovala Jižní a západní slavistiku na Varšavské univerzitě. Překládá současnou českou a slovenskou poezii do polštiny. Žije mezi Varšavou a Jerevanem.

Ondřej Buddeus

(1984) básník a překladatel. Je spolukurátorem projektu DISPLEJ.eu (2014), platformy pro současnou poezii z Čech, Německa a Slovenska. Byl také jedním z editorů knihy Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949 – 2015 (tranzit.cz, 2016). Vydal tituly Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (2011), 55 007 znaků včetně mezer (2011), Rorýsy (2012, Cena Jiřího Ortena), a me (2012/2014, www.a-me.info), Hlava v hlavě (2013, Magnesia Litera a Nejkrásnější česká kniha) a diáře 365+1 román (2015) a zima, jaro, léto, podzim… a zima (2016) a Zóna (2016). Překládá z němčiny a norštiny.

Lena Dorn

Lena Dorn vystudovala slavistiku a historii. Je překladatelka, autorka a hudebnice. Na Humboldtově univerzitě v Berlíně píše doktorskou práci. Překládá prózu a poezii, spolupracuje s platformou displej.eu, psala pro internetový časopis Jádu. Žije v Lipsku.

Hana Drštičková

Hana Drštičková (*1996) studuje sociální antropologii na MU a intermediální tvorbu na FaVU VUT. Vyhledává bažiny. Pro PV vybírá texty mladých autorů a autorek narozených kolem roku 2000.

Štěpán Hobza

(*1993) básník a kritik. Za básnický debut Ferrari v džungli (Literární salon, 2018) byl nominovaný na Magnesiu literu za objev roku.

Marie Iljašenko

( 1983) pochází z Kyjeva. Debutovala v roce 2015 sbírkou Osip míří na jih (nominace na cenu Magnesia litera), sbírka Sv. Outdoor vyšla v roce 2019. Za své básně byla navržena na Drážďanskou cenu lyriky a cenu Václava Buriana. Píše také povídky, pravidelnými sloupky přispívá na server iLiteratura. Pracuje jako nakladatelská redaktorka a příležitostně překládá. Žije v Praze.

Jan Jindřich Karásek

Terézia Klasová

Terézia Klasová absolvovala bakalářské studium na Filmové fakultě Akademie múzických umění v Praze. Pracovala jako redaktorka časopisu současné poezie Psí víno, a překladatelka z němčiny a angličtiny. V současnosti překládá pro Post Bellum SK.

Radim Langer

(*1985) je výtvarný umělec, spisovatel a teoretik. Věnuje se především malbě s volnými exkurzy do jiných formálních disciplín. Nakladatelství Revolver Revue vydalo v roce 2016 jeho knižní debut, prózu Manuály.

Ondřej Lipár

(1981), básník a fotograf. Vydal sbírky Skořápky (OKH, 2014) a Komponent (Fra, 2013). Živí se jako časopisecký redaktor. Je předsedou Asociace spisovatelů.

Elena Pecenová

(1994) působí převážně v Praze, kde studuje na Akademii výtvarných umění obor Intermédia II. Je finalistkou a držitelkou zvláštní ceny poroty v Literární soutěži
Františka Halase a je taktéž držitelkou prémie v literární soutěži Básne SK/CZ 2019. Ve své práci se zabývá performance a přesahy textu do medií současného umění. Vystavovala například v Kasselu či v New Yorku. Zabývá se uměleckou terapií a psychologií, kterou aktuálně taktéž studuje.

Olga Pek

(*1987) je překladatelka z angličtiny, básnířka a redaktorka. V minulosti působila jako ředitelka nezávislého mezinárodního festivalu poezie Prague Microfestival. Společně s Davidem Vichnarem editovala sbírku kritických textů Terrain: Essays on the New Poetics (2014). Její překlady současné anglické poezie se objevily v antologii Polibek s rozvodnou (2012).

Přírodní Lyrika

Přírodní lyrika.cz je stále otevřená výzva Pavla Zajíce a Radka Štěpánka, která se snaží otevřít platformu k diskusi o různých možných podobách psaní o vztazích člověka a přírody a proměnách našeho životního prostředí ve 21. století. Funguje od podzimu roku 2019. Své texty můžete posílat na mail: tumank@seznam.cz

S.d.Ch.

S.d.Ch. je dramatik, spisovatel, výtvarník a hudebník. Vydává u nakladatelství Divus a Rubato, publikuje v kulturních periodikách A2, Svět a divadlo, nahrává u značky Polí 5. Je držitelem dvou Cen Alfréda Radoka, ceny Muriel a Ceny Ferdinanda Vaňka.

Alexej Sevruk

(*1983) – spisovatel, překladatel, redaktor. V roce 2016 vydal povídkovou sbírku Divadlo tančících loutek. Povídky a básně publikoval časopisecky i v antologiích. Překládá především z jazyka ukrajinského (Jurij Andruchovyč – Moskoviáda, 2015; Serhij Žadan – Big Mac, 2011; Dějiny kultury začátku století, 2014), ale i polského (Dawid Mateusz – Stanice vodárenské věže, 2017), příležitostně také běloruského a ruského. Do ukrajinštiny naopak přeložil experimentální román Europeana Patrika Ouředníka (2015). Byl redaktorem časopisu Plav – měsíčník pro světovou literaturu (v letech 2015–2018 působil jako jeho šéfredaktor). Spolupodílel se na monografii Putování současnou ukrajinskou literární krajinou (2010). Vystudoval doktorský obor slovanské literatury (FF UK, 2018). Působí ve výboru České asociace ukrajinistů. Odreagování hledá v zahradničení, včelaření a maratonském běhu.

Sláva Sobotovičová

Sláva Sobotovičová (*1973) je umělkyně pracující v médiu performance, videa a instalace. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze. Učí na pražské UMPRUM. Ve své tvorbě používá zpěv, apropriovaný text a kódy populární kultury s důrazem na jejich političnost. Od roku 2016 často spolupracuje Davidem Feslem; jejich tématem je reflexe komunikace v rámci umělecké komunity a kritická práce s textem.

Alžběta Stančáková

(1992, Praha) vydala sbírku Co s tím (2014, Cena Jiřího Ortena). Vystudovala bohemistiku a komparatistiku v Praze, nyní působí jako doktorandka na MU. Pobývala v Liverpoolu, Bordeaux či v Berlíně. Překládá z francouzštiny a angličtiny. Její osobní webové stránky najdete zde.

Luboš Svoboda

(1986) je básník a šéfredaktor Psího vína. Narodil se v Chýnově, žije v Praze. Vydal sbírku Vypadáme, že máváme (Fra, 2014). Vede nakladatelství Lačnit Press.

Ondřej Škrabal

Ondřej Škrabal divadelní režisér, spisovatel, redaktor, bývalý šéfredaktor PV. Externě pracuje pro ČRo Vltava, píše divadelní a literární kritiky nejčastěji do A2, Psího vína a Kapitálu. Je vítězem Ceny Maxe Broda. V roce 2016 založil divadelní Studio Rote. V roce 2018 získal na festivalu Nová Dráma ocenění za svůj text Zjevení pudla. Ve stejném roce také vyšla sbírka Platná pravidla pro herce (nakl. Lačnit Press). Některé jeho texty byly přeloženy do němčiny a angličtiny.

Eva Tomkuliaková

Eva Tomkuliaková (1982) je slovenská poetka a kultúrna manažérka a koordinátorka Vyšehradského literárneho štipendia na Slovensku. Vyštudovala Vysokú školu múzických umení, pracuje v Literárnom informačnom centre. Vydala zbierky básní Sie forma (2014) a Cudzie slová (2018). Pre Psí víno chce vyberať takú slovenskú poéziu, ktorá je pozoruhodná, ale v Čechách zatiaľ neznáma.

David Vichnar

(*1983) vyučuje na Ústavu anglofonních literatur a kultur na FF UK v Praze. Kromě akademie působí jako redaktor, vydavatel a překladatel. Knižně vydal např. Joyce Against Theory (2010) a Subtexts: Essays on Fiction (2015), jako editor působil u knih Thresholds (2011), Praharfeast: James Joyce in Prague (2012) a Terrain: Essays on the New Poetics (2014). Jako překladatel se věnuje současné české poezii a pražské anglofonní scéně. Knižně vydal anglický překlad H Philippa Sollerse (z francouzštiny, 2015), dadaistického románu Vteřina skrz mozek pražského autora Melchiora Vischera (z němčiny, 2015) jakož i český překlad románu Louise Armanda Snídaně o půlnoci (z angličtiny, 2013). Působil jako spoluredaktor časopisu VLAK (2010-15), od 2009 vede Pražský mikrofestival a také působí jako šéfredaktor u nakladatelství Litteraria Pragensia Books a Equus Press.