(* 1994) píše texty pro rozhlas, divadlo a nejrůznější projekty na pomezí médií. Poezii publikovala ve Tvaru, Hostu, Nedělní chvilce poezie. Je zastoupena v antologii současné české poezie (přeloženo do řečtiny). Studuje dramatická umění a v současnosti spolupracuje s ateliérem intermédií na brněnské FaVU.

Básník & spisovatel & redakční asistent & specialista na poetiku v SPAM zine.

(* 1987, Varšava), vydala tři básnické sbírky: Passe-partout (2006), Współgłoski (2010) a Kto kupi tak małe kraje (2017). Vystudovala Jižní a západní slavistiku na Varšavské univerzitě. Překládá současnou českou a slovenskou poezii do polštiny. Žije mezi Varšavou a Jerevanem.

(* 1998, Ostrava), žije a studuje bohemistiku na FF MU v Brně. Je členem undergroundového uskupení Vítrholc a bubeníkem v kapele Šamanovo zboží. V nakladatelství Větrné mlýny řídí a rediguje edici Mlat, zaměřenou na básnické debuty mladých autorů, a spolupořádá autorská čtení Omlatina (s Filipem Klegou). Píše literárněvědné eseje, studie a kritiky o současné české poezii. Knižně debutoval básnickou sbírkou Spodoby (Větrné mlýny, 2021).

(* 1989) je anarchistka, sociální pracovnice a studentka ateliéru Malířství 1 na brněnské FaVU. Ve svých textech popisuje životy lidí na hranici sociálního vyloučení – toho nedobrovolného, i toho z vlastní vůle. V současnosti realizuje ve spolupráci s tranzit.cz sociálně-umělecký projekt v severočeském Janově. V nakladatelství tranzit vychází taky její prvotina Hoří chemička, něco si přej.

(* 1984) básník a překladatel. Je spolukurátorem projektu DISPLEJ.eu (2014), platformy pro současnou poezii z Čech, Německa a Slovenska. Byl také jedním z editorů knihy Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949 – 2015 (tranzit.cz, 2016). Vydal tituly Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (2011), 55 007 znaků včetně mezer (2011), Rorýsy (2012, Cena Jiřího Ortena), a me (2012/2014, www.a-me.info), Hlava v hlavě (2013, Magnesia Litera a Nejkrásnější česká kniha) a diáře 365+1 román (2015) a zima, jaro, léto, podzim… a zima (2016) a Zóna (2016). Překládá z němčiny a norštiny.

(* 1996) absolvoval bakalářské studium bohemistiky a filosofie na FF UK. Vyšly mu verše v Hostu a v antologii Nejlepší české básně. Recenze publikoval na Klacku a Literární.cz. Vyučuje literaturu na pražském gymnáziu.

Klára Černá (* 1999) pochází z Chebu. Vystudovala bohemistiku, nyní studuje komparatistiku a nová média. Dlouhodobě se věnuje poezii, próze a fotografii. V roce 2023 se umístila na 1. místě v Literární soutěži Jiřího Červenky. Umístila se také v soutěžích Příbram Hanuše Jelínka a Ortenova Kutná Hora. Publikovala ve Tvaru, A2, revue Prostor, Psím víně, na studentské platformě Klacek a v časopisech Hraničář či Foesie. V Kampusu Hybernská měla v roce 2022 výstavu fotografií a objektů Místo času, Věci účastny na světle. Působí ve zvukovém tělese Irma (†údk).

Vystudovala slavistiku a historii. Je překladatelka, autorka a hudebnice. Na Humboldtově univerzitě v Berlíně píše doktorskou práci. Překládá prózu a poezii, spolupracuje s platformou displej.eu, psala pro internetový časopis Jádu. Žije v Lipsku.

(* 1996) studuje sociální antropologii na MU a intermediální tvorbu na FaVU VUT. Vyhledává bažiny. Pro PV vybírá texty mladých autorů a autorek narozených kolem roku 2000.

Je transka žijící v pařížském exilu. Abolicionistka práce, vězení, hranic, policie a žánrové binarity (včetně v literatuře). Knihovnice a levá ruka kolektivu Fille à pédés / garçon à gouines.

(* 1983), teoretik a esejista, se narodil v Ilavě. Vystudoval informatiku a mediální studia. Ve svých textech a přednáškách se zabývá mediální filosofií, digitální ekologií a historickými proměnami myšlení a lidského údělu. Vyučuje v Centru audiovizuální studií, FAMU a na Prague College. V roce 2017 vydalo nakladatelství Lačnit Press jeho Přednášku o vznikavosti.

(* 1983) spisovatel a kritik, zaměřující se na českou poezii. Vydal básnické sbírky Tak černý kůň tak pozdě v noci (Literární salon, 2012), Obvyklé hrdinství (Host, 2016), Prequel (Dusot 2018), Broňka aneb Konec starousedlictví v Čechách (Dusot 2020) a prózu Čest chlapa (Dauphin, 2021). V nakladatelství Fra mu vyjde sbírka Údolí pokusu o výsadbu bříz. Pracuje na překladu Autobiography of Red od Anne Carson.

Alice Hill-Woods je spisovatelka, editorka a badatelka sídlící v Glasgow, kde v současné době studuje magisterský program Art Writing na Glasgow School of Art. Je autorkou knihy HOTHOUSE (Salò Press, 2021). Ke své tvorbě přistupuje interdisciplinárně a zajímá se o průsečíky medicíny a ekologie v kontextu humanitních věd. Působí jako editorka ve SPAM Press, kde má na starost poezii a literaturu faktu.V letech 2020–2021 získala grant Wellcome Trust Studentship.

(* 1993) básník a kritik. Za básnický debut Ferrari v džungli (Literární salon, 2018) byl nominovaný na Magnesiu literu za objev roku.

(* 1974) vystudovala anglistiku a ukrajinistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyučuje v Ústavu východoevropských studií FF UK převážně ukrajinskou literaturu 19. a 20. století. Publikuje články o ukrajinské literatuře. Je editorkou knihy Putování ukrajinskou literární krajinou (2010). Překládá z ukrajinštiny (básně Halyny Petrosaňakové, Jurije Darahana, prózu Tani Maljarčukové, Jurije Vynnyčuka, Artema Čecha a dalších), příležitostně i z ruštiny v tandemu s J. Gazukinou (divadelní hra Anny Jablonské Pohani, román Vladimira Rafejenka Dlouhé časy).

(* 1983, Kyjev) debutovala v roce 2015 sbírkou Osip míří na jih (nominace na cenu Magnesia litera), sbírka Sv. Outdoor vyšla v roce 2019. Za své básně byla navržena na Drážďanskou cenu lyriky a cenu Václava Buriana. Píše také povídky, pravidelnými sloupky přispívá na server iLiteratura. Pracuje jako nakladatelská redaktorka a příležitostně překládá. Žije v Praze.

(* 1991, Trnava) absolvoval studium na Univerzitě Komenského v Bratislavě a Univerzitě Karlově. V současnost působí ve Slovanském ústavu AV ČR a vyučuje na Univerzitě Hradec Králové. Byl redaktorem slovenského magazínu experimentální a nekonvenční tvorby Kloaka a v roce 2016 vydal knihu poezie Intenzívne využitie majetku.

(* 1985, Bratislava) vystudovala překladatelství (angličtina-ruština) na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře. Překládá z angličtiny, ruštiny, polštiny a ukrajinštiny. Ukrajinkou se stala během jejího studijního pobytu v Kyjevě, když se konečně naučila loupat slunečnicová semínka, koukaje na zazrněné porno. Je součástí noizového dua HRB/BOL a momentálně spícího iracionálního popového projektu Slama||Vata.  

(* 1992) absolvovala studium oboru Teorie a dějiny dramatických umění na Univerzitě Palackého v Olomouci. Věnuje se problematice kurátorství, distribuce, prezentace a archivace současného umění pohyblivého obrazu. Působí jako kurátorka kulturní platformy PAF a koordinátorka soutěže Jiné vize. Je koordinátorkou pražského galerijního projektu SUMO.  V roce 2015 založila knižního veletrh autorských a uměleckých publikací LITR. Od roku 2020 je kurátorkou výstavního programu festivalu Luhovaný Vincent, v současnosti působí jako kurátorka v galerii etc. a koordinátorka POP-UP Galerie AVU.

Absolvovala bakalářské studium na Filmové fakultě Akademie múzických umění v Praze. Pracovala jako redaktorka časopisu současné poezie Psí víno, a překladatelka z němčiny a angličtiny. V současnosti překládá pro Post Bellum SK.

(* 1995) vystudovala bohemistiku a komparatistiku na FF UK. Pracuje jako nakladatelská redaktorka a působí také v redakci časopisu Plav. Zajímá se o současnou polskou a ukrajinskou literaturu.

(* 1996) vystudovala komparativní literaturu a arabistiku. V současné době studuje dokumentární tvorbu na FAMU. Hledá propojení mezi vizualitou a textem. Příležitostně se věnuje překladům a překladatelským experimentům z angličtiny, francouzštiny a arabštiny.

Klára Krásenská (* 1995) vystudovala historické vědy na KTF UK a bohemistiku na FF UK. Působí jako knižní redaktorka, píše kritické texty o literatuře a příležitostně překládá. Její autorské texty dosud vyšly ve Tvaru nebo Psím víně, texty jiných žánrů připravovala dále také pro literární časopisy Plav nebo Lógr. Cyklus Mytologie lesa byl publikován ve sborníku Básne SK–CZ 2022. Debutovala básnickou sbírkou Mýtinami (Viriditas, 2023), je spoluautorkou knihy Teorém kamenné zahrady (UMPRUM, 2023).

(* 1995) je básnik, režisér-dramaturg, performer, romantik, milovník fauny a flóry, sociálny pracovník, učiteľ a príležitostný komponista chlebíčkov. Debutoval básnickou zbierkou Štuchanie do medúz (2017, Spolek přátel Psího Vína) a v súčasnosti pracuje na svojej druhej zbierke, ktorá vyjde v roku 2021 vo vydavateľstve OZ Brak. Je zakladajúcim členom spolkov Slovakitsch (s Dominik Styk) a Budoucí tvůrčí skupina (s Tereza Černohorská), spoločnosti Filthy Swine productions (s Evelyn Benčičová), konceptuálnej bunky Lucka a Helča robí divadlo (s Helena Mustakallio), súboru Podbábky (kol.), a kapely Púčik (s Kino Peklo).

(* 1985) je výtvarný umělec, spisovatel a teoretik. Věnuje se především malbě s volnými exkurzy do jiných formálních disciplín. Nakladatelství Revolver Revue vydalo v roce 2016 jeho knižní debut, prózu Manuály.

(* 1981) básník a fotograf. Vydal sbírky Skořápky (OKH, 2014) a Komponent (Fra, 2013). Živí se jako časopisecký redaktor. Je bývalým předsedou Asociace spisovatelů.

(* 1989, Československo) je performativní spisovatel, sociální pracovník a sémionaut v oblasti erotické lásky a „českého moře“. Debutoval koláží Miluji svou babičku víc než mladé dívky (2017). Následovala sbírka variací na Jiřího Žáčka K čemu jste na světě (2018), novela Výprava na ohňostroj (2019) „o Evropské unii a mladých lidech“ a hrdinský epos Baban Rejdiš: Legenda o Bocianovi (2021) o ex-premiérově čapím původu. Více na www.ondrejmacl.cz.

Jan Musil (* 1993) překládá z angličtiny a němčiny. V disertaci se věnuje thanatografiím (láska, smrt, psaní). Redaktor časopisu PLAV (mj. nemoc a sport v literatuře) a vlak v intermediálním uskupení IRMA. Publikuje. V současné době nepůsobí jako pedagog. Rád chodí a mluví.

(* 1969) je slovensky píšící umělec a kurátor. Od roku 1987 je zpěvákem a textařem bratislavské skupiny Kosa z nosa. Jeho HI! lo. bylo publikováno v jrp Ringier a One Second / Out of Time v Revolveru. Dalším jeho dílem je Spev o Lese a v tuto chvíli je těsně před dokončením jeho pokračování Spev o Láske. Spolu s Václavem Janoščíkem vede projekt Class of Interpretation na pražské AVU. Nepravidelně přispívá do měsíčníku Kapitál.

(* 1996) vystudovala informatiku a komparatistiku, nyní studuje nová média na FF UK. Ve svých textech se zabývá hlavně současnou českou environmentální poezií a hlubokým časem. Je členkou techno kolektivu KMEN, vystupuje pod přezdívkou Zmarlotte. Ráda leze po skalách.

Max Parnell je spisovatel žijící v Berlíně. Pracuje jako redaktor, designér a producent podcastů ve společnosti SPAM Press a jako knihkupec ve společnosti Motto Distribution. V tvorbě se zabývá digitální kulturou, filozofií umělé inteligence, hlavonožci a postinternetovou poetikou. Jeho první román Type I vyšel v roce 2020 v nakladatelství Dostoevsky Wannabe.

(* 1994) působí převážně v Praze, kde studuje na Akademii výtvarných umění obor Intermédia II. Je finalistkou a držitelkou zvláštní ceny poroty v Literární soutěži Františka Halase a je taktéž držitelkou prémie v literární soutěži Básne SK/CZ 2019. Ve své práci se zabývá performance a přesahy textu do medií současného umění. Vystavovala například v Kasselu či v New Yorku. Zabývá se uměleckou terapií a psychologií, kterou aktuálně taktéž studuje.

(* 1987) je překladatelka z angličtiny, básnířka a redaktorka. V minulosti působila jako ředitelka nezávislého mezinárodního festivalu poezie Prague Microfestival. Společně s Davidem Vichnarem editovala sbírku kritických textů Terrain: Essays on the New Poetics (2014). Její překlady současné anglické poezie se objevily v antologii Polibek s rozvodnou (2012).

KINO PEKLO (* 1993) se věnuje poezii, hudbě a performance. Dosud vydala tři básnické sbírky – Před setřením (2016, nakl. Dauphin), Osa (2018, nakl. Adolescent) a Black screen (2020, nakl. Adolescent). Její texty byly zařazeny do ročenky Nejlepší české básně a přeloženy do několika evropských jazyků. Často spolupracuje s dalšími tvůrci v rámci různých uměleckých projektů – A X I S (Elena Pecenová, Jakub Štourač), Púčik (Richard L. Kramár) či Nonbinary Neubauten (Atrin Matuštík). Sólově působí pod jménem Kino Peklo, v rámci připravované trilogie vydala album kino.peklo a Nový líto.

Anna Petruželová studovala katedru dokumentárního filmu na FAMU a právě dokončuje studium na FaVU v Brně. Věnuje se tvorbě dokumentárních filmů, kresbě, ilustraci, dramaturgii a rozhlasovým hrám.

Přírodní lyrika.cz je stále otevřená výzva Pavla Zajíce a Radka Štěpánka, která se snaží otevřít platformu k diskusi o různých možných podobách psaní o vztazích člověka a přírody a proměnách našeho životního prostředí ve 21. století. Funguje od podzimu roku 2019. Své texty můžete posílat na mail: tumank@seznam.cz

S.d.Ch. je dramatik, spisovatel, výtvarník a hudebník. Vydává u nakladatelství Divus a Rubato, publikuje v kulturních periodikách A2, Svět a divadlo, nahrává u značky Polí5. Je držitelem dvou Cen Alfréda Radoka, ceny Muriel a Ceny Ferdinanda Vaňka.

(* 1983) spisovatel, překladatel, redaktor. V roce 2016 vydal povídkovou sbírku Divadlo tančících loutek. Povídky a básně publikoval časopisecky i v antologiích. Překládá především z jazyka ukrajinského (Jurij Andruchovyč – Moskoviáda, 2015; Serhij Žadan – Big Mac, 2011; Dějiny kultury začátku století, 2014), ale i polského (Dawid Mateusz – Stanice vodárenské věže, 2017), příležitostně také běloruského a ruského. Do ukrajinštiny naopak přeložil experimentální román Europeana Patrika Ouředníka (2015). Byl redaktorem časopisu Plav – měsíčník pro světovou literaturu (v letech 2015–2018 působil jako jeho šéfredaktor). Spolupodílel se na monografii Putování současnou ukrajinskou literární krajinou (2010). Vystudoval doktorský obor slovanské literatury (FF UK, 2018). Působí ve výboru České asociace ukrajinistů. Odreagování hledá v zahradničení, včelaření a maratonském běhu.

(Maria Sledmere) Získala doktorát v oboru tvůrčí psaní na University of Glasgow. Ve své praxi se zaměřuje na prozkoumávání kreativně-kritických přístupů k estetice antropocénu a všednodennosti. Maria je členkou A+E Collective, skupiny umělců a spisovatelů zabývajících se uměním a ekologií v rámci kurátorských přístupů, zejména pak v platformě pro čtení  BIOSYSTEMS. Taktéž je editorkou SPAM Press, Dostoyevsky Wannabe, a Gilded Dirt magazínu. Spolupracovala na multimediálních projektech a performancích The Absent Material Gateway (2017), či Pure Sound: Traversing the Ambient Vernacular (2019). Publikovala tři sbírky: lana del rey playing at a stripclub (Mermaid Motel), nature sounds without nature sounds (Sad Press) a Rainbow Arcadia (Face Press). Její práce byla zastoupena v makar / unmakar (Tapsalteerie) nedávno vydané antologii současných skotských básníků.

(* 1973) je umělkyně pracující v médiu performance, videa a instalace. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze. Učí na pražské UMPRUM. Ve své tvorbě používá zpěv, apropriovaný text a kódy populární kultury s důrazem na jejich političnost. Od roku 2016 často spolupracuje Davidem Feslem; jejich tématem je reflexe komunikace v rámci umělecké komunity a kritická práce s textem.

(* 1992, Praha) vydala sbírku Co s tím (2014, Cena Jiřího Ortena). Vystudovala bohemistiku a komparatistiku v Praze, nyní působí jako doktorandka na MU. Pobývala v Liverpoolu, Bordeaux či v Berlíně. Překládá z francouzštiny a angličtiny. Její osobní webové stránky najdete zde.

(* 1990) vystudoval obor bohemistika na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době tamtéž studuje doktorské studium. Předmětem jeho zájmu jsou dějiny novější české literatury, zvláště současné české poezie. Na toto téma přispívá svými esejemi a recenzemi např. do časopisů A2, Full Moon, Host nebo na portálu iLiteratura.cz. V roce 2019 vydal svůj básnický debut Drolení v nakladatelství Dobrý důvod. Je rovněž kurátorem básnických čtení na hudebních festivalech Okolojeles a Vivat Vila. Hraje v kapelách Sýček a Walden.

(* 1986) je básník a šéfredaktor platformy pro současnou poezii Psí víno. Žije v Praze. Vydal sbírky Vypadáme, že máváme (Fra, 2014/ finále Ceny Jiřího Ortena), M-a-n-u-e-l-l-e Arbeit (Hochroth 2022) a Rád čichám ke zvířatů, která jis vycpala ty (Rubato, 2023). Vede nakladatelství Lačnit Press. Pracuje pro Národní knihovnu, kde se zabývá webovou archeologií. Působil v kapele fokume a příležitostně vystupuje aka šumařˇˇˇ. Pořádal událost Institut náletových dřevin, která se zabývala byrokracií prostoru autorského čtení. Společně s P. Fabušem vedl v Centru audiovizuálních studií na FAMU seminář s názvem Kurz nekritického myšlení. Spoluzaložil server literární.cz. Jeho texty vyšly v polském, anglickém a německém překladu. Seznam publikací dostupný na zlodejpapiru.cz. 

Divadelní režisér, spisovatel, redaktor, bývalý šéfredaktor PV. Externě pracuje pro ČRo Vltava, píše divadelní a literární kritiky nejčastěji do A2, Psího vína a Kapitálu. Je vítězem Ceny Maxe Broda. V roce 2016 založil divadelní Studio Rote. V roce 2018 získal na festivalu Nová Dráma ocenění za svůj text Zjevení pudla. Ve stejném roce také vyšla sbírka Platná pravidla pro herce (nakl. Lačnit Press). Některé jeho texty byly přeloženy do němčiny a angličtiny.

(* 2003) pochází z Rozběřic, studuje bohemistiku a polonistiku na FF UK. Jeho básně se vyskytly v časopisech Host, A2, Psí víno či Klacek a díky nominaci na Cenu Václava Buriana byly přeloženy do několika středoevropských jazyků. Píše také texty o literatuře a cestopisy z vedlejší vsi. V lednu 2024 by mu v nakladatelství Fra měl vyjít básnický debut Místní. Jeho tématem je prostor.

(* 1982) je slovenská poetka a kultúrna manažérka a koordinátorka Vyšehradského literárneho štipendia na Slovensku. Vyštudovala Vysokú školu múzických umení, pracuje v Literárnom informačnom centre. Vydala zbierky básní Sie forma (2014) a Cudzie slová (2018). Pre Psí víno chce vyberať takú slovenskú poéziu, ktorá je pozoruhodná, ale v Čechách zatiaľ neznáma.

(* 1993) básník a organizátor literárních akcí. Spolupracuje s festivalem Den poezie. Publikoval v novinách, časopisech, antologiích a na webu. Vydal básnické sbírky Schopní jsou ti s chlopní a Měňagon. Podílí se na tvorbě počítačových her.

(* 1992) se věnuje poezii a zvuku. Formou DIY publikace vydal sbírku hřebíčky (texty z let 2010–2019). Pracuje v kultuře.

(* 1983) vyučuje na Ústavu anglofonních literatur a kultur na FF UK v Praze. Kromě akademie působí jako redaktor, vydavatel a překladatel. Knižně vydal např. Joyce Against Theory (2010) a Subtexts: Essays on Fiction (2015), jako editor působil u knih Thresholds (2011), Praharfeast: James Joyce in Prague (2012) a Terrain: Essays on the New Poetics (2014). Jako překladatel se věnuje současné české poezii a pražské anglofonní scéně. Knižně vydal anglický překlad H Philippa Sollerse (z francouzštiny, 2015), dadaistického románu Vteřina skrz mozek pražského autora Melchiora Vischera (z němčiny, 2015) jakož i český překlad románu Louise Armanda Snídaně o půlnoci (z angličtiny, 2013). Působil jako spoluredaktor časopisu VLAK (2010-15), od 2009 vede Pražský mikrofestival a také působí jako šéfredaktor u nakladatelství Litteraria Pragensia Books a Equus Press.

Rezidence PV je místnost bývalé knihařské dílny v prostoru pražské Invalidovny, kterou poskytujeme autorům vybraným na základě veřejného opencallu. Předmětem pobytu je sepsání teoretického textu, který publikujeme pod hlavičkou Sešity z rezidence. Rezidentský program PV vedla Elena Pecenová.

(*1986, Luck, Ukrajina) je autorkou dvou poetických knížek v ukrajinštině (Psí Oko, 2015, Lamentace a našeptávání, 2018) a jedné v češtině (Tváření, 2023). Angažuje se na umělecké scéně, příležitostně působí jako nezávislá kurátorka a performerka, účastní se uměleckých kolaborací. Vydává umělecké ziny. Věnuje se tématu ukrajinského feminismu ve válečném období. Zkoumá také vliv jazykového prostředí na autorskou tvorbu a je fascinována slovanskými jazyky. Žije v Praze od roku 2019.

(* 1994, Ostrava) vystudoval scenaristiku a dramaturgii na DIFA JAMU, kde v současné době studuje v doktorském programu dramatická umění píše povídky, rozhlasové hry a filmové scénáře, působí jako dramaturg v ČT Brno.