Bernardeta Babáková

BERNARDETA BABÁKOVÁ (*1994) píše texty pro rozhlas, divadlo a nejrůznější projekty na pomezí médií. Poezii publikovala ve Tvaru, Hostu, Nedělní chvilce poezie. Je zastoupena v antologii současné české poezie (přeloženo do řečtiny). Studuje dramatická umění a v současnosti spolupracuje s ateliérem intermédií na brněnské favu.

Mau Baiocco

Mau Baiocco je básník & spisovatel & redakční asistent & specialista na poetiku v SPAM zine.

Zofia Bałdyga

(1987, Varšava), vydala tři básnické sbírky: Passe-partout (2006), Współgłoski (2010) a Kto kupi tak małe kraje (2017). Vystudovala Jižní a západní slavistiku na Varšavské univerzitě. Překládá současnou českou a slovenskou poezii do polštiny. Žije mezi Varšavou a Jerevanem.

Bára Bažantová

Bára Bažantová (*1989) je anarchistka, sociální pracovnice a studentka ateliéru Malířství 1 na brněnské FaVU. Ve svých textech popisuje životy lidí na hranici sociálního vyloučení – toho nedobrovolného, i toho z vlastní vůle. V současnosti realizuje ve spolupráci s tranzit.cz sociálně-umělecký projekt v severočeském Janově. V nakladatelství tranzit vychází taky její prvotina Hoří chemička, něco si přej.

Ondřej Buddeus

(1984) básník a překladatel. Je spolukurátorem projektu DISPLEJ.eu (2014), platformy pro současnou poezii z Čech, Německa a Slovenska. Byl také jedním z editorů knihy Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949 – 2015 (tranzit.cz, 2016). Vydal tituly Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (2011), 55 007 znaků včetně mezer (2011), Rorýsy (2012, Cena Jiřího Ortena), a me (2012/2014, www.a-me.info), Hlava v hlavě (2013, Magnesia Litera a Nejkrásnější česká kniha) a diáře 365+1 román (2015) a zima, jaro, léto, podzim… a zima (2016) a Zóna (2016). Překládá z němčiny a norštiny.

Lena Dorn

Lena Dorn vystudovala slavistiku a historii. Je překladatelka, autorka a hudebnice. Na Humboldtově univerzitě v Berlíně píše doktorskou práci. Překládá prózu a poezii, spolupracuje s platformou displej.eu, psala pro internetový časopis Jádu. Žije v Lipsku.

Hana Drštičková

Hana Drštičková (*1996) studuje sociální antropologii na MU a intermediální tvorbu na FaVU VUT. Vyhledává bažiny. Pro PV vybírá texty mladých autorů a autorek narozených kolem roku 2000.

Palo Fabuš

PALO FABUŠ (*1983), teoretik a esejista, se narodil v Ilavě. Vystudoval informatiku a mediální studia. Ve svých textech a přednáškách se zabývá mediální filosofií, digitální ekologií a historickými proměnami myšlení a lidského údělu. Vyučuje v Centru audiovizuální studií, FAMU a na Prague College. V roce 2017 vydalo nakladatelství Lačnit Press jeho Přednášku o vznikavosti.

Tomáš Gabriel

Tomáš Gabriel (*1983) Spisovatel a kritik, zaměřující se na českou poezii. Vydal básnické sbírky Tak černý kůň tak pozdě v noci (Literární salon, 2012), Obvyklé hrdinství (Host, 2016), Prequel (Dusot 2018), Broňka aneb Konec starousedlictví v Čechách (Dusot 2020) a prózu Čest chlapa (Dauphin, 2021). V nakladatelství Fra mu vyjde sbírka Údolí pokusu o výsadbu bříz. Pracuje na překladu Autobiography of Red od Anne Carson.

Štěpán Hobza

(*1993) básník a kritik. Za básnický debut Ferrari v džungli (Literární salon, 2018) byl nominovaný na Magnesiu literu za objev roku.

Tereza Chlaňová

Tereza Chlaňová (*1974) vystudovala anglistiku a ukrajinistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyučuje v Ústavu východoevropských studií FF UK převážně ukrajinskou literaturu 19. a 20. století. Publikuje články o ukrajinské literatuře. Je editorkou knihy Putování ukrajinskou literární krajinou (2010). Překládá z ukrajinštiny (básně Halyny Petrosaňakové, Jurije Darahana, prózu Tani Maljarčukové, Jurije Vynnyčuka, Artema Čecha a dalších), příležitostně i z ruštiny v tandemu s J. Gazukinou (divadelní hra Anny Jablonské Pohani, román Vladimira Rafejenka Dlouhé časy).

Marie Iljašenko

( 1983) pochází z Kyjeva. Debutovala v roce 2015 sbírkou Osip míří na jih (nominace na cenu Magnesia litera), sbírka Sv. Outdoor vyšla v roce 2019. Za své básně byla navržena na Drážďanskou cenu lyriky a cenu Václava Buriana. Píše také povídky, pravidelnými sloupky přispívá na server iLiteratura. Pracuje jako nakladatelská redaktorka a příležitostně překládá. Žije v Praze.

Jakub Kapičiak

Jakub Kapičiak (*1991, Trnava) absolvoval studium na Univerzitě Komenského v Bratislavě a Univerzitě Karlově. V současnost působí ve Slovanském ústavu AV ČR a vyučuje na Univerzitě Hradec Králové. Byl redaktorem slovenského magazínu experimentální a nekonvenční tvorby Kloaka a v roce 2016 vydal knihu poezie Intenzívne využitie majetku.

Kristína Karabová

(*1985, Bratislava) vystudovala překladatelství (angličtina-ruština) na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře. Překládá z angličtiny, ruštiny, polštiny a ukrajinštiny. Ukrajinkou se stala během jejího studijního pobytu v Kyjevě, když se konečně naučila loupat slunečnicová semínka, koukaje na zazrněné porno. Je součástí noizového dua HRB/BOL a momentálně spícího iracionálního popového projektu Slama||Vata.  

Jan Jindřich Karásek

Terézia Klasová

Terézia Klasová absolvovala bakalářské studium na Filmové fakultě Akademie múzických umění v Praze. Pracovala jako redaktorka časopisu současné poezie Psí víno, a překladatelka z němčiny a angličtiny. V současnosti překládá pro Post Bellum SK.

Richard L. Kramár

(*1995) je básnik, režisér-dramaturg, performer, romantik, milovník fauny a flóry, sociálny pracovník, učiteľ a príležitostný komponista chlebíčkov. Debutoval básnickou zbierkou Štuchanie do medúz (2017, Spolek přátel Psího Vína) a v súčasnosti pracuje na svojej druhej zbierke, ktorá vyjde v roku 2021 vo vydavateľstve OZ Brak. Je zakladajúcim členom spolkov Slovakitsch (s Dominik Styk) a Budoucí tvůrčí skupina (s Tereza Černohorská), spoločnosti Filthy Swine productions (s Evelyn Benčičová), konceptuálnej bunky Lucka a Helča robí divadlo (s Helena Mustakallio), súboru Podbábky (kol.), a kapely Púčik (s Kino Peklo).

Radim Langer

(*1985) je výtvarný umělec, spisovatel a teoretik. Věnuje se především malbě s volnými exkurzy do jiných formálních disciplín. Nakladatelství Revolver Revue vydalo v roce 2016 jeho knižní debut, prózu Manuály.

Ondřej Lipár

(1981), básník a fotograf. Vydal sbírky Skořápky (OKH, 2014) a Komponent (Fra, 2013). Živí se jako časopisecký redaktor. Je předsedou Asociace spisovatelů.

Boris Ondreička

Boris Ondreička (1969) je slovensky píšící umělec a kurátor. Od roku 1987 je zpěvákem a textařem bratislavské skupiny Kosa z nosa. Jeho HI! lo. bylo publikováno v jrp Ringier a One Second / Out of Time v Revolveru. Dalším jeho dílem je Spev o Lese a v tuto chvíli je těsně před dokončením jeho pokračování Spev o Láske. Spolu s Václavem Janoščíkem vede projekt Class of Interpretation na pražské AVU. Nepravidelně přispívá do měsíčníku Kapitál.

Max Parnell

Max Parnell je spisovatel žijící v Berlíně. Pracuje jako redaktor, designér a producent podcastů ve společnosti SPAM Press a jako knihkupec ve společnosti Motto Distribution. V tvorbě se zabývá digitální kulturou, filozofií umělé inteligence, hlavonožci a postinternetovou poetikou. Jeho první román Type I vyšel v roce 2020 v nakladatelství Dostoevsky Wannabe.

Elena Pecenová

(1994) působí převážně v Praze, kde studuje na Akademii výtvarných umění obor Intermédia II. Je finalistkou a držitelkou zvláštní ceny poroty v Literární soutěži
Františka Halase a je taktéž držitelkou prémie v literární soutěži Básne SK/CZ 2019. Ve své práci se zabývá performance a přesahy textu do medií současného umění. Vystavovala například v Kasselu či v New Yorku. Zabývá se uměleckou terapií a psychologií, kterou aktuálně taktéž studuje.

Olga Pek

(*1987) je překladatelka z angličtiny, básnířka a redaktorka. V minulosti působila jako ředitelka nezávislého mezinárodního festivalu poezie Prague Microfestival. Společně s Davidem Vichnarem editovala sbírku kritických textů Terrain: Essays on the New Poetics (2014). Její překlady současné anglické poezie se objevily v antologii Polibek s rozvodnou (2012).

Přírodní Lyrika

Přírodní lyrika.cz je stále otevřená výzva Pavla Zajíce a Radka Štěpánka, která se snaží otevřít platformu k diskusi o různých možných podobách psaní o vztazích člověka a přírody a proměnách našeho životního prostředí ve 21. století. Funguje od podzimu roku 2019. Své texty můžete posílat na mail: tumank@seznam.cz

S.d.Ch.

S.d.Ch. je dramatik, spisovatel, výtvarník a hudebník. Vydává u nakladatelství Divus a Rubato, publikuje v kulturních periodikách A2, Svět a divadlo, nahrává u značky Polí 5. Je držitelem dvou Cen Alfréda Radoka, ceny Muriel a Ceny Ferdinanda Vaňka.

Alexej Sevruk

(*1983) – spisovatel, překladatel, redaktor. V roce 2016 vydal povídkovou sbírku Divadlo tančících loutek. Povídky a básně publikoval časopisecky i v antologiích. Překládá především z jazyka ukrajinského (Jurij Andruchovyč – Moskoviáda, 2015; Serhij Žadan – Big Mac, 2011; Dějiny kultury začátku století, 2014), ale i polského (Dawid Mateusz – Stanice vodárenské věže, 2017), příležitostně také běloruského a ruského. Do ukrajinštiny naopak přeložil experimentální román Europeana Patrika Ouředníka (2015). Byl redaktorem časopisu Plav – měsíčník pro světovou literaturu (v letech 2015–2018 působil jako jeho šéfredaktor). Spolupodílel se na monografii Putování současnou ukrajinskou literární krajinou (2010). Vystudoval doktorský obor slovanské literatury (FF UK, 2018). Působí ve výboru České asociace ukrajinistů. Odreagování hledá v zahradničení, včelaření a maratonském běhu.

Maria Sledmere

Maria Sledmere získala doktorát v oboru tvůrčí psaní na University of Glasgow. Ve své praxi se zaměřuje na prozkoumávání kreativně-kritických přístupů k estetice antropocénu a všednodennosti. Maria je členkou A+E Collective, skupiny umělců a spisovatelů zabývajících se uměním a ekologií v rámci kurátorských přístupů, zejména pak v platformě pro čtení  BIOSYSTEMS. Taktéž je editorkou SPAM Press, Dostoyevsky Wannabe, a Gilded Dirt magazínu. Spolupracovala na multimediálních projektech a performancích The Absent Material Gateway (2017), či Pure Sound: Traversing the Ambient Vernacular (2019). Publikovala tři sbírky: lana del rey playing at a stripclub (Mermaid Motel), nature sounds without nature sounds (Sad Press) a Rainbow Arcadia (Face Press). Její práce byla zastoupena v makar / unmakar (Tapsalteerie) nedávno vydané antologii současných skotských básníků.

Sláva Sobotovičová

Sláva Sobotovičová (*1973) je umělkyně pracující v médiu performance, videa a instalace. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze. Učí na pražské UMPRUM. Ve své tvorbě používá zpěv, apropriovaný text a kódy populární kultury s důrazem na jejich političnost. Od roku 2016 často spolupracuje Davidem Feslem; jejich tématem je reflexe komunikace v rámci umělecké komunity a kritická práce s textem.

Alžběta Stančáková

(1992, Praha) vydala sbírku Co s tím (2014, Cena Jiřího Ortena). Vystudovala bohemistiku a komparatistiku v Praze, nyní působí jako doktorandka na MU. Pobývala v Liverpoolu, Bordeaux či v Berlíně. Překládá z francouzštiny a angličtiny. Její osobní webové stránky najdete zde.

Libor Staněk II.

(1990) vystudoval obor bohemistika na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době tamtéž studuje doktorské studium. Předmětem jeho zájmu jsou dějiny novější české literatury, zvláště současné české poezie. Na toto téma přispívá svými esejemi a recenzemi např. do časopisů A2, Full Moon, Host nebo na portálu iLiteratura.cz. V roce 2019 vydal svůj básnický debut Drolení v nakladatelství Dobrý důvod. Je rovněž kurátorem básnických čtení na hudebních festivalech Okolojeles a Vivat Vila. Hraje v kapelách Sýček a Walden.

Luboš Svoboda

(*1986) je básník a šéfredaktor platformy pro současnou poezii Psí víno. Žije v Praze. Vydal sbírku Vypadáme, že máváme (Fra, 2014/ finále Ceny Jiřího Ortena). Vede nakladatelství Lačnit Press. Pracuje pro Národní knihovnu, kde se zabývá webovou archeologií. Působil v kapele fokume a příležitostně vystupuje aka šumařˇˇˇ. Pořádal událost Institut náletových dřevin, která se zabývala byrokracií prostoru autorského čtení. Společně s P. Fabušem vedl v Centru audiovizuálních studií na FAMU seminář s názvem Kurz nekritického myšlení. Spoluzaložil server literární.cz. Jeho texty vyšly v polském, anglickém a německém překladu. Seznam publikací dostupný na zlodejpapiru.cz

David Šír

Ondřej Škrabal

Ondřej Škrabal divadelní režisér, spisovatel, redaktor, bývalý šéfredaktor PV. Externě pracuje pro ČRo Vltava, píše divadelní a literární kritiky nejčastěji do A2, Psího vína a Kapitálu. Je vítězem Ceny Maxe Broda. V roce 2016 založil divadelní Studio Rote. V roce 2018 získal na festivalu Nová Dráma ocenění za svůj text Zjevení pudla. Ve stejném roce také vyšla sbírka Platná pravidla pro herce (nakl. Lačnit Press). Některé jeho texty byly přeloženy do němčiny a angličtiny.

Eva Tomkuliaková

Eva Tomkuliaková (1982) je slovenská poetka a kultúrna manažérka a koordinátorka Vyšehradského literárneho štipendia na Slovensku. Vyštudovala Vysokú školu múzických umení, pracuje v Literárnom informačnom centre. Vydala zbierky básní Sie forma (2014) a Cudzie slová (2018). Pre Psí víno chce vyberať takú slovenskú poéziu, ktorá je pozoruhodná, ale v Čechách zatiaľ neznáma.

Vojtěch Vacek

(*1993), básník a organizátor literárních akcí. Spolupracuje s festivalem Den poezie. Publikoval v novinách, časopisech, antologiích a na webu. Vydal básnické sbírky Schopní jsou ti s chlopníMěňagon. Podílí se na tvorbě počítačových her.

Jakub Vaněk

JAKUB VANĚK (*1992) (příležitostně van jek) se věnuje literatuře a divadlu. Básnické texty a překlady naposledy publikoval v revue Souvislosti, v rámci virtuálního sborníku Manifest úzkosti či na digitální platformě Psí víno. Je doktorandem na Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a redaktorem časopisu Plav.

David Vichnar

(*1983) vyučuje na Ústavu anglofonních literatur a kultur na FF UK v Praze. Kromě akademie působí jako redaktor, vydavatel a překladatel. Knižně vydal např. Joyce Against Theory (2010) a Subtexts: Essays on Fiction (2015), jako editor působil u knih Thresholds (2011), Praharfeast: James Joyce in Prague (2012) a Terrain: Essays on the New Poetics (2014). Jako překladatel se věnuje současné české poezii a pražské anglofonní scéně. Knižně vydal anglický překlad H Philippa Sollerse (z francouzštiny, 2015), dadaistického románu Vteřina skrz mozek pražského autora Melchiora Vischera (z němčiny, 2015) jakož i český překlad románu Louise Armanda Snídaně o půlnoci (z angličtiny, 2013). Působil jako spoluredaktor časopisu VLAK (2010-15), od 2009 vede Pražský mikrofestival a také působí jako šéfredaktor u nakladatelství Litteraria Pragensia Books a Equus Press.

Sešity z rezidence

Rezidence PV je místnost bývalé knihařské dílny v prostoru pražské Invalidovny, kterou poskytujeme autorům vybraným na základě veřejného opencallu. Předmětem pobytu je sepsání teoretického textu, který publikujeme pod hlavičkou Sešity z rezidence. Rezidentský program PV vedla Elena Pecenová.

Pavel Zarodňanský

(*1994), Ostrava vystudoval scenaristiku a dramaturgii na DIFA JAMU, kde v současné době studuje v doktorském programu dramatická umění píše povídky, rozhlasové hry a filmové scénáře, působí jako dramaturg v ČT Brno